Blog
Praktické informace a zajímavé tipy v oblasti zdravotní prevence a péče o seniory
Nemáte zapnutý Javascript, webová stránka nebude fungovat správně.
Některé části webu a aplikace nebudou dostupné.
Jak poznat, zda je vhodnější domácí péče nebo domov pro seniory?
14. srpen 2026
Domácí péče je vhodná tehdy, pokud si senior přeje zůstat doma, jeho zdravotní stav to umožňuje a rodina dokáže dlouhodobě zajistit potřebnou podporu. Domov pro seniory může být lepší volbou v situaci, kdy péče vyžaduje nepřetržitý dohled, odborné zdravotní úkony nebo je rodina dlouhodobě přetížená. Při rozhodování je důležité zohlednit přání seniora, zdravotní stav, možnosti blízkých i dostupnost podpůrných služeb.
Screening může zachránit život. Co byste měli vědět o rakovině tlustého střeva?
Anna Altová, 20. červenec 2026
Karcinomem tlustého střeva a konečníku onemocní v Česku každoročně přibližně 7 000 lidí a více než 3 000 jich na tuto nemoc zemře. I díky zavedení screeningu v roce 2000 tyto hodnoty naštěstí dlouhodobě klesají. Pojďme se podívat, jak se rakovina tlustého střeva projevuje a jak ji můžeme odhalit včas.
Jak mluvit o péči s tím, kdo ji potřebuje
Simona Bagarová, 16. červenec 2026
Co rodina, to příběh. Žádný univerzální model, jak téma správně vyřešit, neexistuje. K tipům, které se objevily v minulém článku jich pro tuhle situaci ještě pár přidáváme.
Menopauza jako konec ženství? Spíš začátek nové kapitoly
Anna Altová, 14. červenec 2026
Mnoha ženám se v souvislosti s menopauzou honí hlavou hlavně řada otázek a obav. „Co teď bude?“ „A jak to vlastně poznám?“ Přechod se týká každé ženy, ale málokterá o něm otevřeně mluví. Návaly horka, nálady jako na houpačce, přibývání na váze… Je to skutečně jen série problémů, nebo může být tahle životní etapa i pozitivní změnou?
Jak otevřít téma péče v rodině
Simona Bagarová, 18. červen 2026
„Nebýt na to sám je moc důležitý. Nejen fyzicky, ale i psychicky. Pokud v rodině panuje shoda a ochota podělit se o péči, dá se zvládnout téměř všechno. A tohle štěstí jsem já ve své rodině rozhodně měla a mám. V návštěvách, ať už u babiček v domově nebo pak v bytě u tety Jarky, jsme se střídaly a doplňovaly, a třeba máminy “bludné“ řeči a i sedmdesát let staré a dokola omílané historky byly naše děti schopné poslouchat a naslouchat jim určitě trpělivěji než já a sestra, hlavní “pečovatelky“. Ten společně strávenej čas je stejně důležitej jako ta praktická péče.“ to jsou slova Jany v knize Hořím. Jany, která se živila jako daňová poradkyně, ale v součtu více než patnáct let pečovala o různé členy své rodiny. Zvládla to, jak sama říká, hlavně díky rodině.
