Praktické informace a zajímavé tipy v oblasti zdravotní prevence a péče o seniory
Nemáte zapnutý Javascript, webová stránka nebude fungovat správně.
Některé části webu a aplikace nebudou dostupné.
14. srpen 2026
„Moje hlavní myšlenka a hlavní přístup je „Když jim to pomůže, poruším i pravidla.“ Já se netajím tím, že když mám noční a nějakej klient zrovna naříká, tak si jdu lehnout do volný postele vedle něj a koukáme spolu na televizi. Klidně bych je i unesl na vozejku ven, kdyby si to užili. Já bych třeba chtěl, aby mě někdo unesl z důchoďáku na vozejku. Myslím, že je dobrý někdy rozbít ten stereotyp a dát jim možnost myslet na něco jinýho. Podle mě to potřebujou. Takhle to mám. To jsem prostě já. A líbí se mi, že i některý ty holky jsou ochotný trochu porušovat pravidla, protože ví, že těm lidem to dá dvakrát víc. Ale taky vím, že musím myslet i na nějakou hranici, aby to nebylo moc.“ říká Dominik v knize Hořím. Rebel s velkým srdcem.
Anna Altová, 20. červenec 2026
Karcinomem tlustého střeva a konečníku onemocní v Česku každoročně přibližně 7 000 lidí a více než 3 000 jich na tuto nemoc zemře. I díky zavedení screeningu v roce 2000 tyto hodnoty naštěstí dlouhodobě klesají. Pojďme se podívat, jak se rakovina tlustého střeva projevuje a jak ji můžeme odhalit včas.
Simona Bagarová, 16. červenec 2026
Co rodina, to příběh. Žádný univerzální model, jak téma správně vyřešit, neexistuje. K tipům, které se objevily v minulém článku jich pro tuhle situaci ještě pár přidáváme.
Anna Altová, 14. červenec 2026
Mnoha ženám se v souvislosti s menopauzou honí hlavou hlavně řada otázek a obav. „Co teď bude?“ „A jak to vlastně poznám?“ Přechod se týká každé ženy, ale málokterá o něm otevřeně mluví. Návaly horka, nálady jako na houpačce, přibývání na váze… Je to skutečně jen série problémů, nebo může být tahle životní etapa i pozitivní změnou?
Simona Bagarová, 18. červen 2026
„Nebýt na to sám je moc důležitý. Nejen fyzicky, ale i psychicky. Pokud v rodině panuje shoda a ochota podělit se o péči, dá se zvládnout téměř všechno. A tohle štěstí jsem já ve své rodině rozhodně měla a mám. V návštěvách, ať už u babiček v domově nebo pak v bytě u tety Jarky, jsme se střídaly a doplňovaly, a třeba máminy “bludné“ řeči a i sedmdesát let staré a dokola omílané historky byly naše děti schopné poslouchat a naslouchat jim určitě trpělivěji než já a sestra, hlavní “pečovatelky“. Ten společně strávenej čas je stejně důležitej jako ta praktická péče.“ to jsou slova Jany v knize Hořím. Jany, která se živila jako daňová poradkyně, ale v součtu více než patnáct let pečovala o různé členy své rodiny. Zvládla to, jak sama říká, hlavně díky rodině.