Nemáte zapnutý Javascript, webová stránka nebude fungovat správně.
Některé části webu a aplikace nebudou dostupné.
Spánek není jen odpočinkem po náročném dni. Zatímco my spíme, tělo má napilno. Regeneruje, opravuje tkáně, podporuje imunitu a dává do pořádku naši hlavu. Kvalitní spánek tak pomáhá nejen tomu, abychom se ráno cítili lépe, ale přispívá i k dlouhodobému zdraví.
Nezáleží jen na tom, kolik hodin naspíme. Důležitá je také pravidelnost spánku, jeho kvalita a prostředí, ve kterém spíme. Během hlubokého spánku dochází k opravě tkání a regulaci metabolismu, zatímco REM spánek podporuje paměť a zpracování emocí. Dlouhodobý nedostatek kvalitního spánku se naopak pojí s vyšším rizikem některých chronických onemocnění, například vysokého krevního tlaku, cukrovky nebo kardiovaskulárních chorob.
Spánek není po celou noc stejný. Probíhá v opakujících se cyklech, během kterých se střídají různé fáze spánku. Každá z nich má trochu jiný úkol. Některé jsou důležité hlavně pro fyzickou regeneraci, jiné pro náš mozek, paměť nebo psychickou pohodu.
|
Fáze |
Co se během ní děje |
Význam pro zdraví |
|
Lehký non-REM spánek |
Zpomaluje se tep a dýchání |
Příprava na hlubší spánek |
|
Hluboký non-REM spánek |
Probíhá intenzivní regenerace |
Obnova tkání, imunity a svalů |
|
REM spánek |
Mozek je aktivní, objevují se sny |
Paměť, učení a zpracování emocí |
Na kvalitu spánku má vliv také náš cirkadiánní rytmus neboli vnitřní biologické hodiny. Ty tělu napovídají, kdy je čas být vzhůru a kdy naopak zpomalit a chystat se ke spánku. Ovlivňují i tvorbu melatoninu nebo tělesnou teplotu. A jejich největším pomocníkem je přirozené světlo.
Zní to možná trochu jako večerní návštěva koupelny, ale spánková hygiena jednoduše znamená soubor návyků a podmínek, které nám pomáhají ke kvalitnímu a nerušenému spánku. Sem patří prostředí, ve kterém spíme, ale i to, co děláme během dne a před spaním. Většinu věcí můžeme snadno ovlivnit. A začít můžeme přímo v ložnici.
|
Faktor |
Doporučení |
|
Teplota |
Přibližně 18 až 20 °C |
|
Osvětlení |
Tmavé prostředí |
|
Hluk |
Minimalizovat rušivé zvuky |
|
Elektronika |
Omezit před spaním |
|
Prostředí |
Pohodlná matrace a polštář |

Tělo má rádo pravidelnost. Takže když mu každý večer dáme podobné signály, postupně pochopí, že se blíží čas spánku. Nemusíte zavádět nějaké složité rituály, stačí zhruba hodinu před spaním trochu zvolnit:
Pomáhá také chodit spát a vstávat přibližně ve stejnou dobu. Pravidelný režim podporuje správné fungování vnitřních biologických hodin, takže tělo lépe pozná, kdy má být aktivní a kdy je čas vypnout.
Na to, jak kvalitní bude náš spánek, nemá vliv jen poslední hodina před spaním. Připravujeme se na něj během celého dne. Důležitou roli hraje pohyb, denní světlo i vhodně sestavený jídelníček. Jak doporučuje Doc. MUDr. Jitka Bušková, Ph.D.:
Pokud vás zajímá, jak dosáhnout kvalitního spánku, můžete se podívat na záznam z přednášky v Elpidě – Jak dobře spát.
Spánkový deficit vzniká tehdy, když dlouhodobě spíme méně nebo hůře, než naše tělo potřebuje. Neprojevuje se přitom jen únavou. Můžeme mít problém se soustředěním, být podrážděnější, méně výkonní a při dlouhodobém nedostatku spánku se můžou přidat i zdravotní potíže.
Že špatně usínáme, nebo se v noci probouzíme, se občas stává. Pokud ale jsou potíže se spánkem delší dobu a výrazněji zasahují do fungování přes den, je dobré najít příčinu.
Pokud delší dobu nemůžete usnout, je lepší na chvíli vstát, věnovat se nějaké klidné činnosti a do postele se vrátit až se znovu dostaví ospalost.
Dobrý spánek není luxus ani promarněný čas. Je to jedna z věcí, kterou pro své zdraví můžeme udělat každý den, v tomto případě spíše každou noc. Spánek sám o sobě samozřejmě není receptem na dlouhověkost, ale je jedním z důležitých dílků celé skládačky.
Ne nutně. Potřeba spánku je individuální a mění se s věkem i zdravotním stavem. Nadměrně dlouhý spánek může být naopak u některých lidí spojený se zdravotními problémy.
Většině dospělých včetně starších lidí vyhovuje přibližně 7 až 9 hodin spánku denně, individuální potřeba se liší. Děti a dospívající mají nároky vyšší, protože jejich organismus intenzivně roste a vyvíjí se. Školní děti zpravidla potřebují 9 až 12 hodin spánku, dospívající přibližně 8 až 10 hodin.
Intenzivní trénink těsně před spaním může některým lidem usínání ztížit. Lehké protažení nebo relaxační pohyb však bývají naopak přínosné.
Ano, hlavně pokud se protáhne nebo přijde příliš pozdě. Krátké zdřímnutí kolem 20 minut ale většinou noční spánek nenaruší.
Docela jednoduše. Ráno se většinou probouzíte odpočatí, přes den máte dostatek energie a během dne nebojujete s výraznou ospalostí.
Ano. S přibývajícím věkem se mění struktura spánku a hlubokého spánku může ubývat. Potřeba pravidelného režimu a dobré spánkové hygieny však zůstává stejná.
Stres zvyšuje hladinu stresových hormonů, zejména kortizolu a adrenalinu, což může ztěžovat usínání i udržení spánku. Lidé pod dlouhodobým stresem se častěji v noci budí, mají mělčí spánek a ráno se mohou cítit neodpočatí. Chronický stres je jednou z nejčastějších příčin nespavosti.
Dlouhodobě nekvalitní nebo nedostatečný spánek je spojován se zvýšeným rizikem vysokého krevního tlaku, cukrovky 2. typu, obezity, srdečně-cévních onemocnění i oslabením imunity. Výzkumy naznačují, že chronická spánková deprivace může negativně ovlivňovat zdravé stárnutí a přispívat ke zkrácení délky života.
Tento článek vznikl ve spolupráci s neziskovou organizací Elpida.