Když dvě čárky nepřicházejí: Proč se nedaří otěhotnět a jaké jsou možnosti léčby

Anna Altová, 28. říjen 2026

Plánujete rodinu, ale dvě čárky na těhotenském testu se stále neobjevují? Diagnóza neplodnosti může znít znepokojivě, ale věřte, že v tom rozhodně nejste sami. S poruchou plodnosti se dnes potýká přibližně 15 % párů1 v reprodukčním věku.

Cesta k vysněnému miminku může být občas trnitá, ale moderní medicína nabízí široké spektrum řešení. Pojďme se společně podívat na to, jaké jsou nejčastější příčiny, jaká vyšetření lze podstoupit a co můžete pro zachování plodnosti udělat vy sami.

Co je to neplodnost a co vlastně znamená, když se „nedaří“? 

O poruše plodnosti (neboli infertilitě) mluvíme v případě, kdy k otěhotnění nedojde po 12 měsících nechráněného a pravidelného pohlavního styku, zpravidla 2 až 3x týdně. Průměrná doba, během které zdravý pár počne dítě, se totiž pohybuje kolem 4 až 6 měsíců. Časové hranice se ale mění s věkem. Pokud je vám jako ženě 35 let a více, neměli byste s návštěvou lékaře čekat déle než 6 měsíců. Ve věku nad 38 let je pak vhodné vyhledat pomoc už po 3 měsících neúspěšného snažení. 

Neplodnost každopádně není něčí „vina“. Je to zdravotní stav, který má své konkrétní příčiny, které můžou být jak na straně ženy, tak muže nebo obou partnerů. 

Věděli jste, že?    

• Průměrná doba, během které dojde k otěhotnění, je 4 až 6 měsíců. 
• Přestože se v Česku v posledních letech rodí stále méně dětí. Podíl těch, které přišly na svět pomocí metod asistované reprodukce roste a nyní se pohybuje okolo 6 %2.
• Příčina neplodnosti je ve 40 % případů na straně muže, ve 40 % na straně ženy a u zbytku jde o kombinaci faktorů nebo příčinu, kterou medicína neumí vysvětlit. 
• Česko patří ke světové špičce v oboru reprodukční medicíny, máme přes 40 center, kam jezdí lidé z celého světa

U žen: 

Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím ženskou plodnost je věk. Od 30. do 35. roku dochází k postupnému poklesu plodnosti. Zatímco do 35 let mají ženy 15 až 20% pravděpodobnost otěhotnění během jednoho menstruačního cyklu, po 42. roce je tato šance menší než 5 %.3 

Ženy se totiž rodí s konečným počtem vajíček. Největší zásobu (až 7 milionů vajíček) má plod ženského pohlaví v 5. měsíci vývoje v děloze. Při nástupu první menstruace je vajíček už „jen“ kolem půl milionu a každý měsíc jejich počet klesá zhruba o tisíc. S přibývajícím věkem navíc klesá nejen počet vajíček, ale i jejich kvalita. 

Mezi nejčastější zdravotní příčiny ženské neplodnosti patří: 

• Poruchy ovulace (25–40 % případů)4: nedochází k pravidelnému uvolňování vajíčka. Často za tím stojí syndrom polycystických ovarií (PCOS), hormonální nerovnováha štítné žlázy nebo vysoký prolaktin. 
• Neprůchodnost vejcovodů: ta se nejčastěji objevuje jako následek zánětů (např. chlamydie).
• Endometrióza: Onemocnění, při kterém se sliznice podobná té děložní nachází i mimo dělohu, což může vést ke srůstům v malé pánvi a dalším komplikacím. Týká se každé desáté ženy v ČR
• Potíže s dělohou nebo děložním čípkem: Můžou to být myomy, polypy nebo vrozené vývojové vady. 
• Obezita: Obezita může způsobit hormonální nerovnováhu a neschopnost ovulovat, a tedy i počít miminko.
• Psychický stav: Pokud se dlouho nedaří, může vzniknout začarovaný kruh stresu, který tělo „zablokuje“. 

U mužů: 

Také u mužů hraje roli věk. Pomyslnou hranicí je 40. rok života, po kterém se postupně snižuje hladina mužského hormonu testosteronu a klesá kvalita spermií. 

Mezi nejčastější zdravotní příčiny mužské neplodnosti patří:  

• Varikokéla: Jedná se o rozšířené žíly varlat, které jsou vůbec nejčastější příčinou mužské neplodnosti (u až 40 %3 neplodných mužů).5 Způsobují totiž zvýšení teploty v šourku, což spermiím nesvědčí.
• Zhoršená kvalita a funkce spermií: Snížený počet, špatná pohyblivost nebo vady v tvaru spermií. K tomu může dojít vlivem prodělaných infekcí (chlamydie, příušnice), neadekvátně léčené cukrovce nebo např. kvůli nesestouplému varleti.
• Problém s transportem spermií: Sem mohou patřit genetické poruchy (různé vrozené vady pohlavní soustavy), předčasná ejakulace, následky úrazů nebo zvětšení prostaty (zhoršení ejakulace).
• Vnější faktory: Kouření (včetně marihuany), nadměrný příjem alkoholu, užívání anabolické steroidů, stres a přehřívání v oblasti varlat. Pro správný vývoj spermií je potřeba teplota o 1,5–2 °C nižší, než je tělesná teplota.

Co můžete pro svou plodnost udělat vy sami hned teď? 

Až 69 % poruch plodnosti lze ovlivnit životním stylem a dietou. Co přesně tedy můžete změnit?  

• Zdravá strava a antioxidanty: Antioxidanty ničí volné radikály, které mohou poškozovat spermie i vajíčka. Zařaďte do jídelníčku více ořechů, ovoce a zeleniny. Důležitý je také vitamin D, zinek a hořčík.
• Pravidelný pohyb: Snažte se hýbat alespoň 30 minut 5x týdně. Vyhněte se ale naopak extrémním sportům, které organismus přehřívají a zbytečně stresují.
• Udržujte si zdravou váhu: Nadváha, obezita i podváha mají na plodnost velmi negativní vliv, a to jak u žen, tak u mužů.
• Stopněte závislosti: Kouření a nadměrná konzumace alkoholu snižují počet i pohyblivost spermií, u žen zvyšují riziko potratů a zhoršují kvalitu vajíček.
• Sex ve správný čas: Ideální okno pro otěhotnění je zhruba 5 dní před ovulací a 5 dní po ní. K určení těch správných dnů vám pomohou ovulační testy nebo měření bazální teploty.
• Práce se stresem: Chronický stres je nepřítel plodnosti. Zkuste zvolnit a najít si čas na relaxaci.

Jak vypadá testování plodnosti a kdy vyhledat odbornou pomoc? 

Pokud máte pochybnosti o své plodnosti, nebo se vám počít miminko stále nedaří, můžete podstoupit řadu testů, které jsou rychlé a bezbolestné. 

Vyšetření pro ženy:  

U žen se začíná podrobným ultrazvukovým vyšetřením, při kterém lékař kontroluje tvar dělohy a vaječníků, a může změřit tzv. AFC (počet antrálních folikulů), což napoví více o vaší zásobě vajíček. Dále vás čeká krevní odběr krve neboli hormonální profil. Sleduje se mimo jiné hormon AMH (anti-mülleriánský hormon), jehož hladina přímo odpovídá vaší tzv. zásobě vajíček. Součástí může být i test průchodnosti vejcovodů nebo genetická a imunologická vyšetření.  

Lékař může přistoupit i k dalším vyšetřením, jako je diagnostická hysteroskopie, kdy si lékař prohlédne děložní dutinu a hrdlo pomocí speciální kamery zavedené přes pochvu. Nebo provede diagnostikou laparoskopii, což je málo invazivní chirurgický zákrok, při kterém se zkoumá dutina břišní speciálními nástroji zavedenými do těla velmi malými vpichy.  

AMH si můžete nechat změřit i preventivně. Ceny testu se pohybují okolo 750–1 000 Kč. V některých případech může pojišťovna test uhradit (např. u onkologických pacientek) nebo na něj v rámci preventivních balíčků přispívá.  

Vyšetření pro muže:  

U mužů je naprostým základem vyšetření ejakulátu neboli spermiogram. Jedná se o bezbolestné vyšetření, kterému předchází 3 až 5denní sexuální abstinence. Ve vzorku se pak zkoumá objem, pH, počet spermií, jejich pohyblivost a tvar. Pokud výsledky nejsou ideální, nevěšte hlavu! Hodnoty lze často zlepšit úpravou životního stylu. Nové spermie dozrávají zhruba 3 měsíce, takže případná změna bude vidět již brzy. 

Kdy a na koho se obrátit? 

Kromě výše zmíněných časových hranic (12 měsíců pod 35 let, 6 měsíců nad 35 let) by ženy s návštěvou lékaře neměly otálet, pokud je trápí nepravidelná či velmi bolestivá menstruace, léčí se s endometriózou nebo hlubokým zánětem pánve. U mužů by varovným signálem měly být potíže při sexu, bolesti nebo otoky varlat, nebo pokud v minulosti podstoupili onkologickou léčbu.  

Ženy by měly zamířit primárně ke svému gynekologovi, muži pak k urologovi či andrologovi. Ideální variantou jsou však centra reprodukční medicíny, kde se na problém vždy dívají optikou celého páru. 

Cesta k miminku: Jaké jsou možnosti léčby? 

Pokud se přirozenou cestou nedaří, moderní medicína nabízí celou řadu řešení.
V Česku se metodami asistované reprodukce ročně narodí asi 6 % všech dětí. Možnosti jsou následující: 

• Úprava životního stylu a podpora ovulace: Někdy stačí málo. U žen s poruchami ovulace lékaři často předepisují léky (např. antiestrogeny), které vaječníky trochu „popostrčí“ k činnosti. Následně se naplánuje pohlavní styk na ty správné dny.
• Intrauterinní inseminace (IUI): Jde o bezbolestnou ambulantní metodu, při které lékař tenkou kanylou zavede pročištěné a ty nejkvalitnější spermie (partnera nebo dárce) přímo do dělohy. Je metodou, která se volí například při zhoršeném spermiogramu, problémy s děložním hrdlem, hustým hlenem či nevysvětlitelná neplodnosti.
• Mimotělní oplození (IVF): Žena si nejprve aplikuje hormony pro dozrání většího počtu vajíček, která jsou následně v krátké narkóze odebrána. V laboratoři se pak vajíčka spojí se spermiemi. Často se využívá metoda ICSI, kdy embryolog zavede jednu konkrétní kvalitní spermii přímo do vajíčka. Vzniklá embrya se pár dní vyvíjí v laboratoři a poté je jedno z nich přeneseno zpět do dělohy. Zbylá kvalitní embrya se mohou zamrazit pro pozdější použití.
• Chirurgický odběr spermií: Pokud muž nemá v ejakulátu žádné spermie, mohou se lékaři pokusit získat je drobným zákrokem přímo z varlete nebo nadvarlete (metody MESA nebo TESE).

Tu nejvhodnější metodu vždy vybírá ošetřující lékař, například podle toho, jaké příčiny neplodnosti zjistí, ale i podle mnoha dalších faktorů a vždy vám postup vysvětlí.
Z veřejného zdravotního pojištění je IVF hrazeno ženám od 22 do 39 let6, a to nejvíce třikrát až čtyřikrát za život. 

Social freezing a kdy dává smysl 

Pokud dítě zatím neplánujete, ale víte, že ho jednou chcete, existuje možnost Social freezing, neboli zamrazení vajíček či spermií v době, kdy jsou nejkvalitnější. Materiál lze skladovat až 12 let. Není to sice 100% záruka, ale výrazně to zvyšuje šance v pozdějším věku. 
Social freezing si hradí pacientka sama, jelikož se v tomto případě nejedná o zdravotní indikaci (tedy zákrok podstupuje zdravá žena, u které nebyla prokázána neplodnost, ani nemá jiné důvody ke zamražení vajíček, např. onkologickou léčbu).  

Nezapomínejte na svou duši 

Dlouhodobé snažení o miminko dokáže být psychicky nesmírně vyčerpávající. U řady žen i mužů může vzniknout silný psychický blok, který následně dalšímu početí brání. Pokud se dlouho nedaří a cítíte, že jste pod tlakem, rozhodně se nestyďte vyhledat pomoc psychologa nebo psychoterapeuta. Odborník vám poskytne bezpečný prostor pro vaše emoce, pomůže vám situaci zpracovat. 

Co si z tohoto článku odnést?  

Problémy s početím jsou běžnější, než si myslíte, a rozhodně by neměly být tabu. Základem pro zachování plodnosti a snížení rizika neplodnosti je zdravý životní styl, kvalitní spánek, dostatek pohybu a eliminace stresu. Nejdůležitější ale je naslouchat svému tělu a neotálet s návštěvou odborníka, pokud se vám něco nezdá (například máte problémy s menstruačním cyklem). 

A pokud plánujete rodinu nebo se o ni už nějaký čas marně pokoušíte, nebojte se o svém reprodukčním zdraví mluvit nahlas! Objednejte se ke svému gynekologovi nebo urologovi na preventivní prohlídku. Můžete také zjistit, jak na tom jste, například pomocí vyšetření AMH nebo spermiogramu. Sdílejte tento článek se svými blízkými, ať společně boříme mýty o neplodnosti!  

Nejčastější dotazy 

 

Článek vznikl ve spolupráci s neziskovou organizací Loono.