Nemáte zapnutý Javascript, webová stránka nebude fungovat správně.
Některé části webu a aplikace nebudou dostupné.
Snažíte se najít nejlepší způsob, jak zajistit svému blízkému kvalitní dlouhodobou péči? Těžko se orientujete v pojmech, které se k tématu pojí?
Připravili jsme pro vás malý tahák s 8 nejdůležitějšími termíny, díky němuž přestanete tápat!
Dlouhodobá péče označuje péči osobám, které už se o sebe nedokáží samy postarat, vykonávat každodenní činnosti spojené s osobní hygienou, chodem domácnosti, stravováním, návštěvy lékaře a jiné. Tyto sebeobslužné aktivity se dělí na základní (např. schopnost se najíst, obléct, základní hygiena, omezená pohyblivost) a instrumentální. Instrumentální aktivity zaštiťují činnosti typu nákup jídla a přípravu jídla, vydělávání peněz nebo domácí práce. Pokud jde o dlouhodobou domácí péči, tak se lidem poskytuje pomoc v domácích podmínkách buď za asistence kvalifikovaných pečovatelů, nebo blízkých.
Paliativní péče se soustředí na lidi, kteří se nachází v pokročilém nebo terminálním stádiu nevyléčitelné nemoci. Může probíhat v domácích podmínkách nebo v prostředí specializovaných zařízení pod dohledem kvalifikovaných pracovníků. Klade si za cíl zmírnit utrpení, ať už tlumením bolesti, nebo poskytnutím duševní útěchy.
Nechybí podpora ze strany blízkých pacienta. Naopak se na ni klade velký důraz. Na paliativní péči se podílí lékařský personál, pracovníci poskytující sociální péči, rehabilitace, dále psychologové, psychiatři, duchovní, dobrovolníci, rodina, přátelé a další blízcí.
Hospicová péče poskytuje specializovanou pomoc svým svěřencům formou lůžkového zařízení. V hospici se klienti s nevyléčitelným onemocněním dočkají paliativní péče, jejíž nedílnou součástí jsou návštěvy příbuzných a dalších blízkých. Hospice si udržují vstřícnou domácí atmosféru podpořenou soukromím, které zajišťují jednolůžkové pokoje.
Přečtěte si také článek „V čem se liší hospic a paliativní péče“.
Služby osobních asistentů se hodí především pro osoby, které nejsou plnohodnotně schopné samostatného života. Osobní asistenti pravidelně dochází ke svým klientům, aby jim pomohli s každodenními úkony, doprovodili je k lékaři nebo jim nakoupili. Osobní asistence nejčastěji využívají imobilní lidé nebo senioři.
Dlouhodobá péče zahrnuje vysoké výdaje ať už na pořízení vybavení, nebo na zaplacení pečovatele. Stát se snaží lidem odkázaných na pomoc jiných ulehčit sociální dávkou zvanou ‚‚příspěvek na péči‘‘. Vyplácí se přímo nemocnému či nemohoucímu a žádá se o ni na pracovním úřadě. Přidělení nebo nepřidělení příspěvku na péči závisí na rozhodnutí posudkového lékaře.
Pečující osobou se označuje buď osoba blízká, nebo pracovník pečovatelské služby, která se stará o nemocné či invalidní jedince. Pokud péči nezajišťuje nikdo rodiny, používá se pojem ‚‚asistent sociální péče‘‘, a to jak pro kvalifikované pracovníky, tak pro opatrovatele z řad přátel.
Hlavním účelem kompenzačních pomůcek je usnadnit život lidem, kteří mají problémy s mobilitou. Hodí se proto pro seniory, invalidní osoby nebo lidi, kteří mají za sebou vážný úraz a nachází se k ozdravném procesu. Řadu kompenzačních pomůcek z části nebo plné výši hradí zdravotní pojišťovna.
Za osobu blízkou se považuje příbuzný v přímé linii. Tedy sourozenec, manžel/ka, registrovaný partner/ka, rodiče, děti, zeť, snacha. V případě hospitalizace může osoba blízká získávat informace o zdravotním stavu svého příbuzného za podmínky, že prokáže svou totožnost. Dále může v případě neschopnosti pacienta dát souhlas k poskytnutí lékařského ošetření.