Roztroušená skleróza

Loono, 28. květen 2026

O roztroušené skleróze se v posledních letech mluví stále častěji. Možná jste o ní také slyšeli v médiích nebo od někoho z okolí. Přesto je to nemoc, kolem které je pořád hodně otazníků. Pojďme si tedy jednoduše odpovědět: Co přesně roztroušená skleróza je, koho může potkat, jak se může projevovat a jak se vlastně pozná? A také jaké jsou dnes možnosti léčby a co znamená žít s touto diagnózou?

Co je to roztroušená skleróza?

Roztroušená skleróza (dále RS) je chronické onemocnění centrální nervové soustavy tedy mozku a míchy, při kterém imunitní systém napadá obaly nervových buněk na nejrůznějších místech v našem těle. I proto má nemoc v názvu „roztroušená”.

Příznaky roztroušené sklerózy se v jednotlivých případech můžou výrazně lišit případ od případu – záleží na tom, které nervy nemoc zasáhne. Někdy se ozve zhoršením zraku, jindy zvýšenou citlivostí, potížemi s rovnováhou, chůzí, pamětí nebo únavou. Nervový systém totiž propojuje celé tělo, a tak se nemoc pokaždé neprojevuje stejně. Typické je také to, že se potíže objevují ve vlnách, kdy se na čas zhorší a pak se zase částečně nebo úplně zlepší.

RS se typicky objevuje v mladé dospělosti, nejčastěji mezi 20. a 40. rokem, a postihuje více ženy než muže. V Česku tvoří ženy zhruba 71 % pacientů a průměrný věk v době stanovení diagnózy je necelých 33 let.

Přestože jde o nevyléčitelné onemocnění, moderní medicína dnes nabízí zcela jinou perspektivu než dřív. Díky včasné diagnóze a účinné léčbě může většina lidí žít dlouhý a plnohodnotný život – pracovat, sportovat, cestovat i plánovat rodinu. Nejdůležitější je odhalit nemoc včas a začít s léčbou co nejdřív.

Jak se RS projevuje: nejčastější příznaky

Roztroušená skleróza je trochu jako chameleon. U každého pacienta může vypadat maličko jinak. Přesto existují typické a častěji se objevující příznaky:

• Zhoršení zraku: rozmazané vidění, bolest oka při pohybu, zhoršení vidění na jedno oko (spojené se zánětem zrakového nervu), dvojité vidění.
• Změna citlivosti a síly končetin: brnění, mravenčení, necitlivost končetin nebo části těla, slabost, „těžké“ nohy, zakopávání, horší jemná motorika.
• Poruchy rovnováha a koordinace: nejistota při chůzi, závratě, třes, horší koordinace.
• Únava: neúměrná únava, která zasahuje do dne a neodpovídá námaze ani množství spánku.
• Potíže s močením: časté močení, snížená kapacita močového měchýře, inkontinence.
• Poruchy sexuální výkonnosti: někdy se mohou objevit i potíže v intimním životě (menší chuť, potíže s erekcí nebo dosažením orgasmu).
• Myšlení a psychika: zhoršená pozornost, zpomalené myšlení, horší paměť, úzkost, deprese, které mohou být součástí nemoci i reakce na diagnózu, nebo naopak euforie.

Proč RS vzniká: skládačka, ne jedna příčina

U RS neznáme jednu jasnou příčinu. Spíše se ukazuje, že se u pacientů sejde větší, často genetická náchylnost, a k ní se během života přidají různé vlivy z okolí. Když se těch vlivů nahromadí víc, může se imunitní systém začít chovat nepřiměřeně a zasahovat i do nervového systému. Výzkum pořád pokračuje, ale jedno platí: RS obvykle nevzniká ze dne na den. Jde o postupně se skládající „mix“ různých faktorů a o spoustě z nich často moc nevíme.

O roztroušené skleróze jsme pro vás připravili také podcast. 

Nejčastěji se ale ve vědecké literatuře mluví těch následujících:

• Infekce virem Epstein–Barrové (EBV): ukazuje se, že infekce EBV hraje v riziku RS zásadní roli, byť sám o sobě RS rozhodně „nezpůsobí“ každému.
• Genetika: riziko je vyšší u blízkých příbuzných, přestože RS není „dědičná“. Většinou ji spouští vnější faktory.
• Vliv hladiny vitaminu D na vznik onemocnění: nižší hladiny se dávají do souvislosti s vyšším rizikem a někdy i horším průběhem RS. Proto se často řeší doplnění po domluvě s lékařem.
• Kouření: prokazatelně zvyšuje riziko vzniku RS a je spojované s horším průběhem onemocnění.
• Obezita v dětství a dospívání: přestože obezita sama o sobě RS nezpůsobuje, zejména v adolescenci je vyšší BMI spojované s vyšším rizikem RS.

Žádný z těchto faktorů ale RS „nespustí“ sám o sobě. Můžou zvýšit pravděpodobnost, že u někoho, kdo má k RS náchylnost, se nemoc časem rozvine. Naopak spousta lidí má některý z těchto faktorů a RS nikdy nedostane.

O RS se mluví jako o nemoci, která je diagnostikována stále častěji. A naštěstí je zjištěna často právě v raných stádiích, kdy lze zahájit léčbu včas a průběh nemoci co nejvíc zpomalit. RS běžně najdete mezi nemocemi zahrnutých v takzvaném pojištění závažných onemocnění. Je důležité si ohlídat, aby nárok na výplatu peněz z pojištění nebyl nijak přísně podmíněn například vyšším stupněm RS nebo omezením schopnosti pohybu. NN Životní pojišťovna věnuje této vážné nemoci mimořádnou pozornost a vyplácí pojistné plnění již od nejmírnějších forem, tedy hned po diagnóze. Při výplatě za RS pojištění nemusí skončit. Při sjednání varianty s vícenásobnou výplatou je možné v pojištění pokračovat a mít i nadále pojištění pro případ dalších vážných nemocí jako je rakovina, infarkt nebo mrtvice.