Jděte přímo na: Obsah
Menopauza jako konec ženství? Spíš začátek nové kapitoly

Menopauza jako konec ženství? Spíš začátek nové kapitoly

Anna Altová,

Mnoha ženám se v souvislosti s menopauzou honí hlavou hlavně řada otázek a obav. „Co teď bude?“ „A jak to vlastně poznám?“
Přechod se týká každé ženy, ale málokterá o něm otevřeně mluví. Návaly horka, nálady jako na houpačce, přibývání na váze… Je to skutečně jen série problémů, nebo může být tahle životní etapa i pozitivní změnou?

V tomto článku se podíváme, jak se menopauza opravdu projevuje: co je v tomto období normální, co se děje s tělem, jak se vypořádat se změnami, kdy je dobré vyhledat pomoc... A hlavně, proč to není konec, ale začátek nové životní kapitoly.

Přechod, klimakterium, menopauza – jak to celé probíhá?

Každá fáze má svůj název a význam. Pojďme si proto jednoduše vysvětlit, jak na sebe navazují:

časová linie menopauzy

Věděli jste, že …

  • Menopauza nejčastěji nastává mezi 49. a 51. rokem života.
  • Samotné menopauzální změny mohou trvat v průměru 2 až 7 let.
  • Platí zde tzv. pravidlo třetin: přibližně ⅓ žen je během přechodu téměř bez obtíží, ⅓ má středně vážné potíže a ⅓ trpí velmi vážnými a výraznými obtížemi.
  • Přestože se délka života za poslední století zdvojnásobila, věk nástupu menopauzy zůstává stále stejný.

Jak se menopauza projevuje?

Pokles estrogenu ovlivňuje náš „vnitřní termostat“, kvalitu spánku i náladu. V tomto období proto můžete pociťovat příznaky, kterým se odborně říká klimakterický syndrom:

  • Návaly horka a pocení: Náhlé vlny tepla, které se nejčastěji objevují v oblasti trupu, krku a obličeje. Trápí až dvě třetiny všech žen, které procházejí přechodem.
  • Poruchy spánku: Problémy s usínáním, časté noční buzení nebo pocit únavy hned po probuzení.
  • Psychické výkyvy: Úzkostné stavy, skleslost, zvýšená podrážděnost, výpadky paměti nebo poruchy soustředění (často popisované jako „brain fog“ neboli mozková mlha).
  • Fyzické změny: Bušení srdce (palpitace), bolesti hlavy, bolesti kloubů nebo pocity závratě.
  • Potíže v intimní oblasti: Suchost sliznic může vést k bolestivému sexu nebo častějším infekcím močových cest.

Dospělá dcera s matkou sedí doma a popíjí společně kávu

Kdy zpozornět a vyhledat lékaře?

Pokud zaznamenáte jakékoli krvácení po menopauze (tedy v době, kdy už jste rok neměla menstruaci), vždy to neprodleně řešte se svým gynekologem.

Konzultaci u lékaře (gynekologa či praktika) si domluvte také v případě, že příznaky (návaly, nespavost, nálady) trvají týdny až měsíce a výrazně zhoršují kvalitu vašeho života.

Není nutné toto období jen přetrpět, lékař vám může pomoci nepříjemné příznaky zmírnit.

Jaké změny a problémy mohou menopauzu doprovázet?

Dlouhodobý pokles estrogenu má vliv na celý organismus i mnoho let po poslední menstruaci.

  • Zdraví kostí a osteoporóza: Estrogen je klíčový hormon pro udržení kostní hmoty. Jakmile jeho hladina po menopauze klesne, úbytek kostní hmoty se dramaticky zrychluje, v průměru o 2 % ročně. To může vést k osteoporóze, tedy řídnutí kostí, které zvyšuje riziko zlomenin kostí. Důležité je vědět, že osteoporóza je z 85 % dědičná, ale náš životní styl hraje obrovskou roli v tom, jak se projeví.

    V Česku existuje screening osteoporózy, který u žen probíhá právě od jednoho roku po menopauze. Stačí zajít k praktickému lékaři nebo gynekologovi. Více se dozvíte v článku zde.
  • Srdce a cévy: Dokud mají ženy dostatek estrogenu, jsou před infarktem a dalšími srdečními chorobami chráněny mnohem více než muži. Po menopauze se však toto riziko vyrovnává. Úmrtnost žen na kardiovaskulární onemocnění po přechodu roste až čtyřnásobně. I proto je důležité chodit na pravidelné prohlídky k praktickému lékaři, který vám pomůže všechny problémy zachytit včas.
  • Změny metabolismu i mozku: S úbytkem estrogenu stoupá tzv. inzulinová rezistence, což znamená, že tělo hůře hospodaří s cukrem a může se tak zvyšovat riziko vzniku cukrovky. Tuk se také začíná více ukládat v oblasti břicha, je proto normální, že ženy přibírají na váze.
  • Studie naznačují, že pokles hormonů může mít vliv i na zhoršení zraku nebo vyšší náchylnost k Alzheimerově chorobě.

Možnosti léčby, aneb jak ulevit příznakům

Moderní medicína dnes nabízí účinné způsoby, jak období přechodu zvládnout v pohodě a s minimem nepříjemných pocitů a příznaků.

Hormonální substituční terapie

(HRT = hormone replacement therapy/MHT = Menopausal hormone therapy)

V rámci hormonální substituční terapie se dodávají tělu pomocí léků hormony (estrogeny), které si neumí samo vytvořit. V současnosti jde o nejúčinnější způsob, jak předejít nepříjemným symptomům, jako jsou návaly horka a noční pocení, ale může pomoci i jako prevence osteoporózy.

U většiny zdravých žen do 60 let (nebo do 10 let od začátku menopauzy) převažují přínosy hormonální léčby nad jejími riziky. Jinými slovy: pokud vás příznaky trápí, není důvod je jen přetrpět.

Jak terapie funguje?

Nízké dávky hormonů se aplikují ve formě gelů nebo náplastí přes kůži. Tyto varianty jsou považované za bezpečné a mají jen minimální riziko vzniku krevních sraženin.

Léčba je přizpůsobena každé ženě individuálně. Vždy se nastavuje podle zdravotního stavu pacientky. Lékař zohlední například to, jestli máte dělohu, kouříte, nebo se u vás objevuje vysoký krevní tlak či jiné faktory, které mohou být pro léčbu významné.

Nejen o hormonální substituční terapii a o tom, co vše se děje s tělem během menopauzy si poslechněte v podcastu s MUDr. Monikou Skuhrovcovou.

 

Nehormonální cesty

Pokud hormony užívat nemůžete nebo nechcete, existují i jiné cesty:

  • Fytoestrogeny: přírodní látky podobné ženským hormonům, které najdeme v sóje, červeném jeteli nebo ploštičníku hroznatém. Pomáhají zmírnit lehčí příznaky přechodu.
  • Kognitivně-behaviorální terapie (CBT): Tato psychoterapeutická metoda pomáhá ženám lépe zvládat návaly horka skrze práci s vlastní myslí a psychikou.
  • Lokální pomoc s příznaky: Problémy se suchostí vaginální sliznice, které se projevují svěděním, pálením nebo nepříjemnými pocity a bolestí při sexu, lze velmi efektivně řešit lokálními přípravky (krémy, čípky) s kyselinou hyaluronovou nebo s bezpečnou dávkou lokálního estrogenu (aplikovaného přímo v místě problému).

Co znamená předčasná menopauza, jaké nese rizika, proč je menopauza pořád tabu a kdy přijít k lékaři se dozvíte v epizodě Loono podcastu s gynekoložkou MUDr. Kristýnou Koutnou: 

 

Nejčastější otázky

Co je rozdíl mezi menopauzou a přechodem (klimakteriem)?

Menopauza označuje jeden konkrétní den poslední menstruace.
Přechod (klimakterium) je delší období hormonálních změn, které menopauze předchází a pokračuje i po ní. Zahrnuje premenopauzu, perimenopauzu i postmenopauzu.

Jak dlouho trvá přechod?

Délka přechodu je individuální, nejčastěji však trvá 2 až 7 let. U některých žen mohou příznaky přetrvávat kratší dobu, u jiných i déle, a to v různé intenzitě.

Jak poznám, že jsem v perimenopauze?

Typickými projevy perimenopauzy jsou nepravidelná menstruace, návaly horka, noční pocení, poruchy spánku a změny nálady. Tyto příznaky se mohou objevovat i několik let před poslední menstruací.

Kdy mám s příznaky menopauzy vyhledat lékaře?

Lékaře byste měla kontaktovat, pokud příznaky (například návaly, nespavost nebo výkyvy nálady) dlouhodobě zhoršují kvalitu života, nebo pokud se objeví jakékoli krvácení po menopauze.

Je hormonální léčba menopauzy bezpečná?

U většiny zdravých žen do 60 let nebo do 10 let od začátku menopauzy převažují přínosy hormonální léčby nad jejími riziky. Vhodnost terapie vždy posuzuje lékař individuálně podle zdravotního stavu ženy.

Existují i jiné než hormonální možnosti léčby menopauzy?

Ano. Kromě hormonální terapie lze využít nehormonální přístupy, například fytoestrogeny, kognitivně‑behaviorální terapii nebo lokální přípravky na vaginální suchost. Tyto metody jsou vhodné zejména při lehčích potížích nebo pokud hormony nejsou doporučeny.