Demence není jen o zapomínání

Redakce NN, (aktualizováno: 17. září 2025)

Demence je získaná porucha alespoň dvou funkcí mozku jako jsou pozornost, paměť, rozpoznávací nebo rozhodovací schopnosti. Jde většinou o natolik závažnou poruchu, že dochází k narušení běžného života dotyčného člověka a jeho soběstačnosti. Postupně může dojít i k potížím s dalšími funkcemi mozku, například spánkem nebo chováním.

Demence není jen jedna. Je jich mnoho druhů a můžeme tak rozlišovat dva hlavní typy, podle příčiny vzniku potíží.

1. Neurodegenerativní demence - zde je možné pozorovat úbytek mozkových funkcí. Nejznámější je Alzheimerova nemoc, jejíž přesná příčina bohužel není známa. Dochází při ní k nadměrnému ukládání chybně vytvořených proteinů v mozku a postupně i jeho zmenšování a ztrátě funkce nervových buněk.
2. Sekundární demence vzniká jako důsledek jiného onemocnění mozku. Může jít například o mrtvici (cévní mozkovou příhodu), infekci, nádor, nebo třeba sníženou funkci štítné žlázy.

Oba dva základní typy demence bohužel mohou objevovat i v různých kombinacích.

Příznaky demence - rozpoznání prvních varovných signálů

Občasné zapomínání, které je jedním z příznaků demence, může být ve stáří normální. Jak rozeznat tzv. běžné stárnutí od nastupující demence? Existují příznaky, které rozhodně nejsou ani v pokročilém věku normou a je třeba při nich zpozornět.

•  Problémy s běžným životem: roztržitost a zapomínání, které vede ke každodenním potížím v běžném životě, lidé s demencí mohou třeba zapomenout, že si udělali oběd.
• Dezorientace ve známém prostředí: bloudění při cestě do obchodu, nebo problém s návratem zpátky domů.
• Dezorientace v čase: člověk neví jaký je den, měsíc nebo rok.
• Problémy s řečí: zapomínání i jednoduchých slov, nebo jejich nesprávné nahrazování, které vede ke ztrátě smyslu vět.
• Opakované kladení stále stejných otázek: během 10 minut dojde k opakování stejného dotazu, což si dotyčný vůbec neuvědomuje. „Co máme dneska v obědu?” „Už ses ptal třikrát, dědo.”
• Ztrácení věcí: nechávání věcí na náhodných (i hodně neobvyklých místech) a následná neschopnost je dohledat (třeba žehlička v ledničce).
• Ztrácení “nitě” při vyprávění: živé vyprávění s náhlým zásekem a neschopností historku dokončit.
• Neschopnost odpovědět na otázku týkající se nedávných událostí: která může vést k obviňování okolí a podezřívavosti.
• Neschopnost naučit se něco nového: včetně problémů s přemístěním věcí v domácnosti nebo přesunem do jiného prostředí.
• Změny osobnosti a chování: prudké změny nálady bez zjevného důvodu a zásadní změny osobnosti (např. ustrašenost, podezřívavost a zmatenost)

Pokud u sebe nebo svého blízkého pozorujete některý z výše uvedených příznaků vyhledejte pomoc.

👩🏻‍⚕️ První v pořadníku je praktický lékař - ten může pomocí pozorování, rozhovoru i laboratorních testů vyloučit tzv. reverzibilní (odvratitelné) příčiny demence.

Pokud to je nutné, předá praktik pacienta do péče neurologa, psychiatra nebo geriatra (lékaře specializujícího se na péči o seniory). Ti pak mohou provést celou řadu dalších vyšetření, včetně zobrazovacích metod (magnetické rezonance a CT - výpočetní tomografie) nebo odběru mozkomíšního moku.

Otestovat paměť si ale můžete nechat ve vybraných lékárnách - jejich seznam a další místa poskytující pomoc pacientům s Alzheimerovou nemocí najdete zde.

Je možné demenci předcházet?

Jako většina civilizačních onemocnění, bohužel ani demenci nelze úplně předejít. Mezi rizikové faktory, které demenci způsobují patří například genetika nebo věk, které ovlivnit nemůžeme.

Naštěstí je tu ale celá řada rizikových faktorů, které můžeme ovlivnit například naším životním stylem nebo důkladnou léčbou chronických onemocnění. I kdybychom tím demenci nedokázali předejít úplně, můžeme tak alespoň výrazně oddálit její nástup.

Jak posílit a trénovat mozek

Nabídka nových aktivit a činností pro váš mozek mu pomáhá s tvorbou nervových buněk a posilováním jejich spojení. A přesně to je jeden z nejlepších způsobů obrany nejen proti Alzheimerově nemoci, ale i ostatním typům demence.

• Zkoušejte nové věci. Co třeba naučit se nový jazyk nebo vyzkoušet nový koníček?
• Cvičit, cvičit, cvičit. Stejně jako byste trénovali své tělo, tak i mozek si zaslouží pravidelnou pozornost - zkuste si každý den před spaním chvilku číst, nebo začít pravidelně luštit křížovky a další hlavolamy v novinách.
• A trénovat se dá i paměť - máte pocit, že už není, co bývala? Že se telefonní čísla nebo třeba seznam nákupu vykouří z hlavy raz dva? Máme tu pro vás pár cvičení, které udrží vaši paměť v top formě:

1. Metoda loci: představte si nějaké místo (ideálně to, které dobře znáte, třeba váš byt nebo pokoj), zavřete oči a promítněte si do tohoto prostoru vše co si potřebujete zapamatovat!

💡 Potřebujete ten den zajít k zubaři, nechat si opravit telefon a nakoupit? Představte si, že vstupujete do svého bytu - na botníku leží kartáček na zuby, na háčku za dveřmi je pověšený váš telefon a ve skříni s kabáty je na každé poličce umístěná jedna položka nákupu.

2. Akrostika: alias mnemotechnické pomůcky. Metoda, při které vymyslíte větu, ve které je první písmeno každého slova pomůckou k zapamatování něčeho jiného.

💡 Mnohé z těchto pomůcek, už jste určitě někdy slyšeli. Třeba takové “ŠeTři Se Osle”, což v překladu znamená 6378 km - poloměr Zeměkoule.

Zdravá a vyvážená strava

Jídlo je palivem nejen pro naše tělo, ale hlavně i pro náš mozek, a tak právě i přiměřená a zdravá strava může pomoci se snížením rizika demence.

Zaměřte se hlavně na tyto složky potravy:

• Dostatek ovoce a zeleniny, pravidelný příjem celozrnného pečiva a preference ryb a rostlinných tuků (olivový olej) nad červeným masem a tuky živočišného původu. Neboli tzv. středomořská dieta.
• Potraviny bohaté na antioxidanty - například borůvky, černý rybíz nebo listová zelenina
• Obsah antioxidantů může mozek chránit před oxidačním stresem a zánětem, který poškozuje nervové buňky a přispívá k rozvoji demence.

Pravidelná fyzická aktivita

Chůzí, plaváním, cyklistikou, zkrátka jakýmkoliv pohybem, který provozujete alespoň 150 minut týdně pomáháte nejen svému mozku, ale i kardiovaskulárnímu systému. V nervové soustavě cvičení podporuje tzv. neuroplasticitu, tedy schopnost mozku vytvářet nové nervové spoje a učit se. Kromě toho ale pravidelná fyzická aktivita posiluje vaše srdíčko a cévy, čímž snižuje riziko cévní (vaskulární) demence nebo rovnou mrtvice (cévní mozkové příhody).

• Nebojte se začít zlehka: nemusíte hned za měsíc uběhnout maraton, stačí chodit pravidelně na procházky a zvyšovat jejich intenzitu nebo třeba jezdit do práce na kole místo využívání hromadné dopravy. Každý pohyb se počítá.
• Dávejte důraz na pravidelnost: nárazové sportování bohužel našemu tělu úplně nesvědčí, najděte si tak pro pravidelný pohyb místo v kalendáři a snažte se postupně budovat pevný základ.
• Hlavně ať je to zábava: zapojte kamarády, začněte chodit na kurzy a kroužky nebo vyzkoušejte nový sport. Nejdůležitější je najít si v pravidelném pohybu radost.

Péče o chronická onemocnění

Pokud trpíte jakýmikoliv chronickými onemocněními, důsledně dodržujte jejich léčbu a choďte na pravidelné kontroly. Jedny z nejčastějších onemocnění v populaci - vysoký krevní tlak a cukrovka II. typu zvyšují riziko demence a zároveň skrze dlouhodobé poškozování cév zvyšují i riziko mrtvice (cévní mozkové příhody).

A jak zjistit, zda netrpíte nějakým chronickým onemocněním?

 Základem je preventivní prohlídka u praktického lékaře, a to každé 2 roky. Lékař by vám před ní měl provést odběry krve a kontrolu moči a na samotné prohlídce vás čeká například zvážení nebo měření krevního tlaku. Již díky těmto jednoduchým a (skoro) bezbolestným vyšetřením se dá odhalit mnoho chronických chorob včas

Společnost

Každý občas trávíme rád čas o samotě, ale našemu mozku i duševnímu zdraví hodně prospívá komunikace a trávení času ve společnosti. Různé společenské závazky a povinnosti, tak stimulují naše mozkové rezervy a snižují riziko rozvoje demence i deprese. Udělejme si proto čas na kamarády, rodinu i prarodiče, společně se svými koníčky a zájmy.

 

 

Život s demencí

Máte ve svém okolí člověka, kterému byla diagnostikována demence? Pojďme se podívat, jak probíhá péče o nemocného s demencí a kde můžete hledat pomoc.

Diagnózou to nekončí - jak se demence léčí?

Přes praktického lékaře až k neurologovi, psychiatrovi nebo geriatrovi. Tak často probíhá diagnóza demence. Tou to ale ani zdaleka nekončí - na demenci sice zatím neexistuje univerzální lék, který by ji dokázal zcela vyléčit, ale léky mohou výrazně zpomalit průběh onemocnění a zmírnit jeho příznaky. K dispozici jsou dvě hlavní skupiny léků, které ovlivňují množství neurotransmiterů (přenašečů signálu) v mozku.

U sekundárních demencí (bohužel s výjimkou vaskulární demence) může díky léčbě základního onemocnění dojít k výraznému zlepšení stavu (někdy až návratu do normálu).

💡 Kromě léčivých přípravků hraje velkou roli i nefarmakologická léčba - programy na trénování paměti, trénink praktických dovedností, komunikace a psychologická péče.

Poslechněte si podcast s Petrou Krulovou o tom, jak se správně starat o člověka s demencí a jak s ním efektivně komunikovat. 👇🏻

Péče v domácím prostředí

Pro pacienty s demencí je často nejpříjemnější zůstat i v průběhu léčby doma (co nejdéle je to možné). Jedná se totiž o prostředí, které důvěrně znají a každý další přesun či nové věci, lidé a situace jsou pro ně náročné.

Co pro člověka s demencí můžete udělat v domácím prostředí?

• Bezpečnost na prvním místě: odstraňte potenciálně nebezpečné předměty a zajistěte, aby byl domov bezpečný a aby se v něm dalo snadno orientovat.

💡Vytvořením přívětivého a jednoduchého prostředí také podpoříte samostatnost daného člověka!

• Rutina: pomozte danému člověku vytvořit jednoduchý denní program, který mu poskytne stabilitu a předvídatelnost.
• Trpělivost a empatie: víme, že je to těžké, ale snažte se být trpěliví a chápaví. Chování osob, které vám byly doteď tak blízké, je způsobeno nemocí, nikoliv zlými úmysly.
• Jasná komunikace: jednoduché věty, oční kontakt a dostatek času na odpověď, i to může být pro člověka s demencí velká pomoc.
• Společné aktivity: zkuste zábavné aktivity, které má váš blízký rád, ať už se jedná o luštění křížovek, poslech hudby, procházky nebo společnou četbu.
• Nezapomeňte na sebe: péče o člověka s demencí může být vyčerpávající, nezapomeňte tedy v první řadě pečovat hlavně o sebe a své duševní zdraví. Relaxujte, sportujte a sdílejte své pocity a zážitky s ostatními.

Nebuďte na to sami

Nemusíte svého blízkého pečovat “na vlastní pěst” existuje několik možností pomoci, které můžete využít klidně i v kombinaci s vlastní péčí a pobytem doma:

• Sociální pracovníci pomáhají s organizací péče a přístupem k různým službám, které mohou pomoci s péčí o pacienta s demencí.
• Domácí zdravotní služba může pomoci ve chvíli, kdy se péče o člověka s demencí stává náročnější a je potřeba asistence například s převazy ran nebo aplikací léků.
• Asistenční služba zase pomůže i s běžnými každodenními činnostmi jako je nákup.
• Podpůrné skupiny a pacientské organizace jsou místa, kde můžete sdílet zkušenosti a získat podporu a kde vám ukážou, že na to opravdu nejste sami.
• Musíte na kratší dobu odjet nebo v danou chvíli zkrátka péči nezvládáte? Pro takovou chvíli jsou tu pobytové odlehčovací služby, které se na kratší dobu o člověka s demencí postarají. 
• Někdy už to ale nejde a o nemocného se zkrátka doma postarat nedokážeme - i proto ale existují dlouhodobá pobytová zařízení a různé typy domovů. Při výběru se určitě neváhejte obrátit na sociálního pracovníka, který vám rád poradí.

Pamatujte, že v tom nejste sami. Demence blízkého člověka je výzva, ale s podporou a správnými nástroji to můžete zvládnout. A kdo ví, možná se při tom naučíte pár nových věcí o sobě i o svých blízkých.

Pokud máte otázky týkající se péče o zdraví nebo péče o vaše blízké, neváhejte se nás zeptat. Na vás záleží.

Poradna