Nemáte zapnutý Javascript, webová stránka nebude fungovat správně.
Některé části webu a aplikace nebudou dostupné.
Klára Gramppová,
Demence není jen obyčejné zapomínání nebo občasné výpadky paměti, které přicházejí s přibývajícím věkem. Jde o soubor neurodegenerativních onemocnění (onemocnění mozku) která postupně ovlivňují myšlení, paměť i chování natolik, že začínají zasahovat do běžného života. Člověk může mít potíže s orientací, rozhodováním, komunikací nebo zvládáním každodenních činností, které dříve dělal automaticky.
Díky screeningu demence lze pomocí testů paměti a dalších schopností jednoduchým způsobem včas odhalit první varovné signály a lépe porozumět tomu, co se v našem mozku děje.
Mezi nejčastější typy demence patří Alzheimerova nemoc, vaskulární demence, demence s Lewyho tělísky a frontotemporální demence. Jednotlivé typy se liší příčinou i příznaky kterými se projevují. Společným znakem je bohužel jejich progresivní charakter, který vede k narůstajícím obtížím a postupné ztrátě soběstačnosti.
V souvislosti se stárnutím evropské populace počet lidí s demencí výrazně roste. V Evropě dnes žije přibližně 9,7 milionu osob s tímto onemocněním a podle odhadů by se jejich počet mohl do roku 2050 téměř zdvojnásobit. Demence se tak stává nejen zdravotním problémem, ale i významnou společenskou a ekonomickou výzvou. Z hlediska klinické praxe i veřejného zdraví je proto zásadní onemocnění odhalit co nejdříve.
Screening kognitivních funkcí je krátké orientační vyšetření paměti, pozornosti a dalších schopností, jehož cílem je zachytit možné známky kognitivního oslabení v rané fázi. Nejčastěji se používají testy MMSE a MoCA. Screening není diagnostický nástroj, ale slouží k rozhodnutí, zda je potřeba další odborné vyšetření.
V klinické praxi se pro rychlé zhodnocení kognitivního stavu využívají tzv. screeningové testy. Mezi nejčastěji používané patří: MMSE (Mini-Mental State Examination) a MoCA (Montreal Cognitive Assessment).
Test MMSE (Mini-Mental State Examination) se zaměřuje především na orientaci, paměť, pozornost, jazyk a základní konstrukční schopnosti a v České republice se používá nejčastěji. Vyšetření obvykle trvá přibližně 10 až 15 minut.
Test MoCA (Montreal Cognitive Assessment) je o něco citlivější na časné kognitivní změny a zahrnuje širší spektrum schopností, zejména exekutivní funkce a abstraktní myšlení. Posouzení kognitivních funkcí tímto způsobem trvá průměrně 10 - 15 minut.
Součástí vyšetření bývá také test hodin (Clock Drawing Test). Na první pohled jde o jednoduchý úkol - nakreslit ciferník hodin a označit do něj čas. Ve skutečnosti vyžaduje zapojení několika důležitých mozkových funkcí najednou, například porozumění zadání, plánování, prostorovou představivost i jemnou motoriku. Právě tato kombinace z něj činí citlivý nástroj pro zachycení časných deficitů, zejména v oblasti plánování a orientace v prostoru.

Je třeba zdůraznit, že screeningové testy neslouží k určení diagnózy. Slouží k identifikaci obtíží, nikoli k určení jejich příčiny. Snížený výkon v testech může být projevem demence, ale stejně tak může souviset s řadou jiných faktorů – například s depresí, úzkostí, tělesným onemocněním, dlouhodobou únavou nebo poruchami spánku.
Zvláštní pozornost si zaslouží deprese ve vyšším věku, která bývá u starších lidé často podceňovaná a následkem toho poddiagnostikována. Její projevy přitom můžou demenci do jisté míry připomínat, proto je důležité výsledky testů vždy hodnotit v širších souvislostech. Vždy by měl být zohledněn věk, vzdělání a celkový zdravotní stav vyšetřovaného.
Paměťové testy a další screeningy dávají smysl hlavně tehdy, když je člověk nezná dopředu. Pokud si testy zkoušíme opakovaně doma nebo si předem čteme, co nás v nich čeká, může to výsledek zkreslit.. Proto není dobré vyhledávat testy na internetu nebo si dopředu pročítat a seznamovat se s jejich zadáním. Dalším úskalím je sebeposuzování výsledků. .
U testů totiž nejde jen o počet bodů. Důležité je také to, jak člověk úkoly řeší, kde váhá, jaké chyby dělá nebo zda si umí poradit s nečekanou situací. Právě tyto drobnosti často prozradí víc než samotné číslo na konci testu, a to už dokáže správně posoudit jen zkušený odborník.
Pokud screeningový test ukáže neobvyklý výsledek, obvykle následuje podrobnější neuropsychologické vyšetření, často označované jako kognitivní profil. To už trvá déle a mapuje jednotlivé oblasti myšlení podrobněji, například paměť, pozornost, řeč, orientaci v prostoru nebo schopnost plánovat a řešit problémy.
Vyšetření provádí psycholog se specializací v neuropsychologii, typicky v rámci takzvaných kognitivních center (např. fakultní nemocnice). Výsledkem je přehledný „profil“, který ukáže, v čem má člověk největší obtíže, a hlavně pomůže lékařům rozhodnout, jaký má být další postup a naplánovat nejvhodnější péči.
Ačkoliv současná medicína nedokáže demenci úplně vyléčit, včasné odhalení má velký smysl. Umožňuje zahájit farmakologickou léčbu (např. inhibitory acetylcholinesterázy), která může zpomalit průběh onemocnění, oddálit ztrátu soběstačnosti a prodloužit období, kdy člověk funguje relativně samostatně. Zároveň dává prostor včas naplánovat další péči a podporu v rodině.
Na závěr stojí za to zmínit, že běžné změny spojené se stárnutím nejsou totéž, co demence. Občasné zapomínání nebo mírné zpomalení myšlení může být přirozenou součástí vyššího věku. U demence však dochází k výrazným a postupným změnám. Není normálním důsledkem stárnutí, ale onemocněním, které vyžaduje odborné vyšetření a odpovídající péči.
Tento článek pro vás připravila nezisková organizace Elpida.
Alzheimer Europe – prevalence demence v Evropě
https://www.alzheimer-europe.org/dementia/prevalence-dementia-europe
World Dementia Council (2025) – projekce nárůstu prevalence
https://www.worlddementiacouncil.org/news/alzheimer-europe-report-finds-people-living-dementia-europe-will-double-2050
Nasreddine et al. (2005) – MoCA test
https://www.mocatest.org