Jděte přímo na: Obsah
Screening demence. Co ukážou testy paměti

Screening demence. Co ukážou testy paměti

Klára Gramppová,

Demence není jen obyčejné zapomínání nebo občasné výpadky paměti, které přicházejí s přibývajícím věkem. Jde o soubor neurodegenerativních onemocnění (onemocnění mozku) která postupně ovlivňují myšlení, paměť i chování natolik, že začínají zasahovat do běžného života. Člověk může mít potíže s orientací, rozhodováním, komunikací nebo zvládáním každodenních činností, které dříve dělal automaticky.

Díky screeningu demence lze pomocí testů paměti a dalších schopností jednoduchým způsobem včas odhalit první varovné signály a lépe porozumět tomu, co se v našem mozku děje.

Mezi nejčastější typy demence patří Alzheimerova nemoc, vaskulární demence, demence s Lewyho tělísky a frontotemporální demence. Jednotlivé typy se liší příčinou i příznaky kterými se projevují. Společným znakem je bohužel jejich progresivní charakter, který vede k narůstajícím obtížím a postupné ztrátě soběstačnosti.

V souvislosti se stárnutím evropské populace počet lidí s demencí výrazně roste. V Evropě dnes žije přibližně 9,7 milionu osob s tímto onemocněním a podle odhadů by se jejich počet mohl do roku 2050 téměř zdvojnásobit. Demence se tak stává nejen zdravotním problémem, ale i významnou společenskou a ekonomickou výzvou. Z hlediska klinické praxe i veřejného zdraví je proto zásadní onemocnění odhalit co nejdříve.

Co je screening kognitivních funkcí

Screening kognitivních funkcí je krátké orientační vyšetření paměti, pozornosti a dalších schopností, jehož cílem je zachytit možné známky kognitivního oslabení v rané fázi. Nejčastěji se používají testy MMSE a MoCA. Screening není diagnostický nástroj, ale slouží k rozhodnutí, zda je potřeba další odborné vyšetření.

V klinické praxi se pro rychlé zhodnocení kognitivního stavu využívají tzv. screeningové testy. Mezi nejčastěji používané patří: MMSE (Mini-Mental State Examination) a MoCA (Montreal Cognitive Assessment).

Test MMSE (Mini-Mental State Examination) se zaměřuje především na orientaci, paměť, pozornost, jazyk a základní konstrukční schopnosti a v České republice se používá nejčastěji. Vyšetření obvykle trvá přibližně 10 až 15 minut.

Test MoCA (Montreal Cognitive Assessment) je o něco citlivější na časné kognitivní změny a zahrnuje širší spektrum schopností, zejména exekutivní funkce a abstraktní myšlení. Posouzení kognitivních funkcí tímto způsobem trvá průměrně 10 - 15 minut.

Součástí vyšetření bývá také test hodin (Clock Drawing Test). Na první pohled jde o jednoduchý úkol - nakreslit ciferník hodin a označit do něj čas. Ve skutečnosti vyžaduje zapojení několika důležitých mozkových funkcí najednou, například porozumění zadání, plánování, prostorovou představivost i jemnou motoriku. Právě tato kombinace z něj činí citlivý nástroj pro zachycení časných deficitů, zejména v oblasti plánování a orientace v prostoru.

starší pár sedí na manželské posteli ve své ložnici, kde si povídají

Intrpretace výsledků: možnosti a limity

Je třeba zdůraznit, že screeningové testy neslouží k určení diagnózy. Slouží k identifikaci obtíží, nikoli k určení jejich příčiny. Snížený výkon v testech může být projevem demence, ale stejně tak může souviset s řadou jiných faktorů – například s depresí, úzkostí, tělesným onemocněním, dlouhodobou únavou nebo poruchami spánku.

Zvláštní pozornost si zaslouží deprese ve vyšším věku, která bývá u starších lidé často podceňovaná a následkem toho poddiagnostikována. Její projevy přitom můžou demenci do jisté míry připomínat, proto je důležité výsledky testů vždy hodnotit v širších souvislostech. Vždy by měl být zohledněn věk, vzdělání a celkový zdravotní stav vyšetřovaného.

Proč si raději nedělat testy doma

Paměťové testy a další screeningy dávají smysl hlavně tehdy, když je člověk nezná dopředu. Pokud si testy zkoušíme opakovaně doma nebo si předem čteme, co nás v nich čeká, může to výsledek zkreslit.. Proto není dobré vyhledávat testy na internetu nebo si dopředu pročítat a seznamovat se s jejich zadáním. Dalším úskalím je sebeposuzování výsledků. .

U testů totiž nejde jen o počet bodů. Důležité je také to, jak člověk úkoly řeší, kde váhá, jaké chyby dělá nebo zda si umí poradit s nečekanou situací. Právě tyto drobnosti často prozradí víc než samotné číslo na konci testu, a to už dokáže správně posoudit jen zkušený odborník.

Kdy pokračovat dalším vyšetřením

Pokud screeningový test ukáže neobvyklý výsledek, obvykle následuje podrobnější neuropsychologické vyšetření, často označované jako kognitivní profil. To už trvá déle a mapuje jednotlivé oblasti myšlení podrobněji, například paměť, pozornost, řeč, orientaci v prostoru nebo schopnost plánovat a řešit problémy.

Vyšetření provádí psycholog se specializací v neuropsychologii, typicky v rámci takzvaných kognitivních center (např. fakultní nemocnice). Výsledkem je přehledný „profil“, který ukáže, v čem má člověk největší obtíže, a hlavně pomůže lékařům rozhodnout, jaký má být další postup a naplánovat nejvhodnější péči.

Význam včasného záchytu

Ačkoliv současná medicína nedokáže demenci úplně vyléčit, včasné odhalení má velký smysl. Umožňuje zahájit farmakologickou léčbu (např. inhibitory acetylcholinesterázy), která může zpomalit průběh onemocnění, oddálit ztrátu soběstačnosti a prodloužit období, kdy člověk funguje relativně samostatně. Zároveň dává prostor včas naplánovat další péči a podporu v rodině.

Demence a stárnutí

Na závěr stojí za to zmínit, že běžné změny spojené se stárnutím nejsou totéž, co demence. Občasné zapomínání nebo mírné zpomalení myšlení může být přirozenou součástí vyššího věku. U demence však dochází k výrazným a postupným změnám. Není normálním důsledkem stárnutí, ale onemocněním, které vyžaduje odborné vyšetření a odpovídající péči.  

Často kladené otázky (FAQ)

Jaký je rozdíl mezi normálním zapomínáním ve stáří a prvními příznaky demence?

Běžné zapomínání ve vyšším věku zahrnuje například občasné vybavení si jmen nebo zapomenutí, kam jsme položili předměty. Tyto potíže obvykle nenarušují každodenní fungování.
U demence dochází k častějším, závažnějším a postupně se zhoršujícím poruchám paměti a myšlení, které ovlivňují běžné činnosti, orientaci v čase a prostoru nebo schopnost samostatně fungovat. Demence není normální součástí stárnutí, ale onemocnění vyžadující odborné vyšetření.

Co je screening kognitivních funkcí a k čemu slouží?

Screening kognitivních funkcí je krátké orientační vyšetření paměti, pozornosti a dalších schopností, které slouží k zachycení možných známek kognitivního oslabení.
Jeho cílem není stanovit diagnózu, ale rozhodnout, zda je vhodné pokračovat podrobnějším odborným vyšetřením.

Jaké testy se při screeningu demence používají nejčastěji?

Nejčastěji používané screeningové testy jsou:

  • MMSE (Mini-Mental State Examination) – hodnotí orientaci, paměť, pozornost a jazyk
  • MoCA (Montreal Cognitive Assessment) – citlivější na časné změny, zaměřuje se i na exekutivní funkce
  • Test kresby hodin (Clock Drawing Test) – posuzuje plánování, prostorovou orientaci a motoriku

Vyšetření obvykle trvá 10–15 minut

Znamená horší výsledek ve screeningovém testu automaticky demenci?

Ne. Snížený výkon ve screeningovém testu sám o sobě neznamená diagnózu demence.
Výsledek může být ovlivněn řadou faktorů, například:

  • depresí nebo úzkostí
  • únavou či poruchami spánku
  • tělesným onemocněním
  • nižším vzděláním nebo stresem

Proto je nutné výsledky vždy hodnotit v širším zdravotním a životním kontextu.

Proč se nedoporučuje dělat paměťové testy doma?

Domácí testování paměti se nedoporučuje, protože:

  • znalost testu předem může výsledek zkreslit
  • člověk si obtížně objektivně vyhodnotí vlastní výkon
  • důležité nejsou jen body, ale i způsob řešení úloh a typ chyb

Správnou interpretaci výsledků dokáže provést pouze zkušený odborník.

Kdy má smysl jít na screening kognitivních funkcí?

Screening je vhodný zejména tehdy, když:

  • si člověk nebo jeho blízcí všimnou zhoršení paměti nebo myšlení
  • potíže přetrvávají nebo se zhoršují
  • dochází k problémům v běžném fungování

Včasné vyšetření umožňuje rychlejší orientaci v dalším postupu.

Jaký je další postup po neobvyklém výsledku screeningu?

Pokud screening ukáže neobvyklý výsledek, následuje obvykle:

  • doporučení k podrobnému neuropsychologickému vyšetření
  • případně další lékařská vyšetření (neurologická, zobrazovací)

Cílem je vytvořit kognitivní profil, který pomůže určit příčinu obtíží a navrhnout další péči.

Lze demenci léčit, pokud je zachycena včas?

Demenci zatím nelze zcela vyléčit, včasné odhalení má však zásadní význam.
Umožňuje:

  • zahájit farmakologickou léčbu, která může zpomalit průběh onemocnění
  • oddálit ztrátu soběstačnosti
  • včas naplánovat péči a podporu pro pacienta i rodinu

Tento článek pro vás připravila nezisková organizace Elpida.

Zdroje a výzkumy

Alzheimer Europe – prevalence demence v Evropě
https://www.alzheimer-europe.org/dementia/prevalence-dementia-europe

World Dementia Council (2025) – projekce nárůstu prevalence
https://www.worlddementiacouncil.org/news/alzheimer-europe-report-finds-people-living-dementia-europe-will-double-2050

Nasreddine et al. (2005) – MoCA test
https://www.mocatest.org