Nemáte zapnutý Javascript, webová stránka nebude fungovat správně.
Některé části webu a aplikace nebudou dostupné.
Redakce NN,
Všichni stárneme. Možná už teď pomáháte rodičům s nákupy nebo řešíte, jak zajistit péči pro babičku, která už nezvládne sama běžné věci. A možná si jen říkáte, jak to bude jednou s vámi.
V České republice žije přes 2,2 milionu seniorů a do roku 2050 jich bude o milion víc. S tím roste i počet lidí, kteří kvůli zdravotnímu stavu nebo věku potřebují každodenní pomoc. Jaké možnosti péče existují, co obnášejí – a jak se v tom všem vyznat?
Péče v domácím prostředí je pro mnoho rodin první volbou – senior může zůstat ve svém známém prostředí, obklopený blízkými. Podle průzkumu Fondu dalšího vzdělávání (FDV) ve spolupráci s agenturou PPM Factum má zkušenost s péčí o osobu, která v posledních pěti letech potřebovala pomoc 40 % dospělých Čechů. To představuje až 2,5 milionu lidí – nejčastěji žen ve věku 45–64 let. Péči o blízkého průměrně věnují 29 hodin týdně, což odpovídá zhruba dvěma třetinám běžného pracovního úvazku.
Rodinní pečující pak často patří do tzv. sendvičové generace – starají se zároveň o stárnoucí rodiče i své děti. Tato situace pak přináší velkou fyzickou, psychickou, ale i finanční zátěž. Mnoho pečujících totiž musí omezit svůj pracovní úvazek nebo se vzdát zaměstnání úplně. Stát sice nabízí příspěvek na péči, ale ten většinou nestačí pokrýt všechny náklady.

Ne každá rodina má možnost postarat se o seniora sama. V takových případech pomáhají profesionální pečující nebo pečovatelské agentury, které poskytují služby přímo v domácnosti seniora. Služby zahrnují pomoc s hygienou, podávání léků nebo doprovod k lékaři. Část nákladů může pokrýt příspěvek na péči, zbytek hradí rodina.
Dostupnost a kvalita služeb se však liší podle regionu – v některých oblastech je nabídka omezená.
Pokud už domácí péče není možná, přichází na řadu pobytové sociální služby – domovy pro seniory nebo domovy se zvláštním režimem. Podle průzkumu České asociace pojišťoven 18 % Čechů uvedlo, že někdo z jejich blízkých využil pobytové sociální služby - dvě třetiny z nich využili možnost pobytu ve veřejném zařízení (státním, krajském nebo obecním).
V Česku však aktuálně chybí přes 40 tisíc lůžek, což značně prodlužuje čekací doby. Zodpovědnost za péči je proto stále více přenášena na nejbližší okolí seniora.

Na nedostatek kapacit reagují i soukromé společnosti, které investují do výstavby a provozu nových domovů pro seniory. Jejich cílem je zlepšit kvalitu života seniorů a nabídnout individuální přístup – to se však pojí s finančními náklady.
Jednou z možností, jak se na případnou potřebu péče finančně připravit, je sjednání připojištění dlouhodobé péče. Toto pojištění může v budoucnu pomoci pokrýt náklady na domácí i institucionální péči a ulevit tak rodinnému rozpočtu.
Chtěli byste se dozvědět víc o možnosti pojištění dlouhodobé péče?
Průzkum České asociace pojišťoven
Zdroj dat o zkušenostech s pobytovými sociálními službami, čekacích lhůtách a demografickém vývoji.
Česká asociace pojišťoven - Pětina Čechů má zkušenost s pobytovými sociálními službami kvůli nesoběstačnosti. Vesměs pozitivní
Fond dalšího vzdělávání (FDV) & PPM Factum
Průzkum o neformální péči v rodinách, podíl pečujících a průměrný čas péče.
MILA – nezisková organizace
Další informace o neformální péči, osvětové materiály.
www.mila-pece.cz
Centrum dlouhodobé péče
Informace o soukromých iniciativách, výstavbě a provozu domovů pro seniory.
www.centrumdlouhodobepece.cz
Senlife
Provozovatel domovů pro seniory, příklady moderních zařízení.
www.senlife.cz
Český rozhlas / iRozhlas
Mediální pokrytí tématu neformální péče, citace z průzkumů.
Každý pátý Čech pečuje o blízkého. Průměrně tomu věnuje 37 hodin týdně, ukázal průzkum
Deník N
Analýzy a reportáže o péči o seniory v Česku.
www.denikn.cz
Fotky: Jsme MILA, z.s.