Babička je doma, ale už to nezvládáme.

Simona Bagarová, zakladatelka neziskové společnosti MILA, 15. květen 2026

Z dostupných výzkumů víme, že zůstat ve stáří a v nemoci doma si přeje 70 % lidí. Ne vždy je to ale reálné. Nemějte výčitky, pokud je to právě váš případ. I v případě, že budete muset pro vašeho blízkého hledat pobytovou službu, můžete mít prostor pro čas spolu i hezké zážitky.

“Je přirozené, že lidé chtějí zůstávat doma co nejdýl, ale když to zakusíš, tak si uvědomíš, že doma nemáš takové zázemí, jako v zařízení, kde se o péči dělí víc lidí a rodina má díky tomu prostor na různé drobnosti. Když už se někdo rozhodne pro domácí péči, tak vždycky říkám, aby si položili otázku, co tvoří pocit domova a jestli ho nejde vytvořit i někde jinde. Protože, když si nemocného necháš doma a přestaneš dělat běžné věci, které domov tvoří, tak to někdy vypadá i tak, že pacient je někde v pokoji za dveřmi, manželka pobíhá sem a tam a skutečného kontaktu je tam nakonec míň, než kdyby byl třeba u nás. Paradoxně někdy můžeš ztratit pocit domova, když zůstaneš doma.” říká pečovatelka Saša v knize Hořím.

Co dělat a jaké jsou naše možnosti?

Přiznat si, že už to doma nejde, je jeden z nejnáročnějších okamžiků v životě. Většina z nás přece chce být doma. Pokud začínáme my nebo náš blízký cítit, že už nám situace přerůstá přes hlavu, vyplatí se najít odvahu pojmenovat ji a nečekat, že se vyřeší sama. Můžeme si sami pro sebe napsat, co přesně vnímáme jako problém a nechat si vše chvíli uležet. Můžeme téma otevřít s někým z rodiny a zeptat se, jak to vidí on. Možná není hned nutné hledat domov pro seniory, ale najít výpomoc třeba v podobě terénní služby, která může s dílčími věci pomoci. Může se nějak zapojit rodina? Co si kdo může vzít na starost? Můžeme se nějak střídat? Vytvořit si systém péče, nákupů, návštěv a dalších činností rozhodně pomáhá mít situaci aspoň trochu pod kontrolou.

Jak to vidí můj blízký?

V zájmu najít pro naše blízké to nejlepší řešení někdy sklouzneme k rozhodování “o nich bez nich”. Je to přirozené. Jsme pod tlakem, máme strach, nevíme si rady a snažíme se rychle najít cestu. Vždycky je ale důležité mít na paměti, že řešíme život dospělého a často i svéprávného člověka a jeho postoj a názor by nás měl zajímat. Pokud máme dobré vztahy a komunikujeme bez problémů, je fajn téma “co dál” zkusit jemně otevřít. Když už to vztahy nebo zdravotní stav člověka neumožňuje, zkusme se aspoň pozastavit nad tím, co by si býval přál, kdyby mohl své představy vyslovit. Není v lidských silách splnit vždy vše na 100 %, ale pokusit se těmto přáním aspoň trochu přiblížit.

Kdy je ten správný čas situaci řešit?

Ve chvíli, kdy nás napadne, že se něco děje, se už skutečně něco děje. Mnohdy máme tendenci výpomoc s úklidem nebo dovážkou obědů považovat za banalitu a zbytečnost, protože to přeci ještě zvládáme. Zapojit ale dostupné služby do péče včas může někdy pomoci tomu, že péči doma zvládneme déle a ve větší síle. Od toho sociální a zdravotní služby existují. Aby pomáhaly.

Série článků vás krok za krokem provede tématem péče. Články vychází pravidelně jednou měsíčně. V tom příštím se budeme věnovat tomu, jak v rodině začít rozhovor na téma péče.

Navazující články

Hospitalizace seniora: jak se připravit na péči o blízkého | MILA a NN

Zdroje fotografií: Jsme MILA, z.s., Archiv NN