3 kroky pro zdravé srdce

Naše srdce, svalová pumpa, patří beze sporu mezi nejdůležitější orgány v našem těle. Proto si zaslouží péči, která mu zajistí dlouhé a zdravé fungování. Jak na to?

Fakta o srdci: 

• bije pro nás 24 hodin denně, 365 dní v roce, 

• každý den se stáhne cca 100 000×, 

• a přečerpá tak 7 500 litrů krve, 

• váží průměrně 350 gramů. 

Zapomeňte na dlouhé seznamy rad – dnes vám představíme tři jednoduché kroky ke zdravějšímu srdci, o kterých se příliš nemluví: 

1. udržujte si krevní tlak v normě, 

2. hlídejte si cholesterol, 

3. dopřávejte si dostatek pohybu. 

Nejprve si ale pojďme krátce říct, jak vlastně nemoci srdce a cév vznikají – protože kdo rozumí příčinám, může se lépe chránit. 

Čím může srdce onemocnět 

Kardiovaskulární onemocnění jsou hrozbou pro naše srdce i cévy. Začátek většiny těchto nemocí má společného jmenovatele: proces zvaný ateroskleróza neboli kornatění tepen. 

💡 Při ateroskleróze se do stěny cévy ukládají tuky a další buňky Cévy se tím zužují a krev jimi nemůže proudit tak, jak by měla. Výsledkem je, že se důležité živiny a kyslík nedostávají v dostatečném množství do orgánů – včetně srdce a mozku, což může vést k vážným komplikacím.

Tento stav může vést k celé řadě závažných onemocnění, mezi které patří: 

• Srdeční infarkt 

• Mozková mrtvice 

• Ischemická choroba dolních končetin 

• Srdeční selhání 

• Poruchy srdečního rytmu (arytmie) 

Co (ne)dělat pro zdravé srdce 

Možná už jste slyšeli, že kouření, alkohol a nezdravá strava srdci zrovna neprospívají. A věda to jen potvrzuje. Kouření zvyšuje krevní tlak, poškozuje cévní stěny a zrychluje aterosklerózu, tedy ukládání tuků do cév, což může vést až k infarktu nebo mrtvici.  

Nadměrná konzumace alkoholu sice může krátkodobě uvolnit stres, ale z dlouhodobého hlediska přispívá k vysokému krevnímu tlaku, srdečnímu selhání i poruchám rytmu. A pokud k tomu připočteme stravu s vysokým obsahem nasycených tuků, cukrů a soli, dostáváme kombinaci, která zásadně zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. 

Dobrou zprávou je, že změna těchto návyků má jednoznačně pozitivní dopad na zdraví každého z nás – a nikdy není pozdě začít.  

O čem se ale moc nemluví, je vliv vysokého tlaku, zvýšená hladina cholesterolu nebo nedostatek pohybu na prevenci srdečních onemocnění. Právě proto vám přinášíme 3 tipy, jak můžete své cévy udržet v kondici co nejdéle. 

1. Víte, zda máte krevní tlak v normě? 

Krevní tlak je síla, kterou krev působí na stěny našich cév. Za normální tlak se považují hodnoty okolo 120/80 mmHg, za vysoký pak hodnoty nad 140/90 mmHg. A právě vysokým krevním tlakem, tedy hypertenzí, trpí v České republice podle odhadů až 4 z 10 Čechů v produktivním věku. Alarmující je, že až 75 % z nich o tom vůbec nevědí, protože vysoký tlak často nemá žádné výrazné příznaky. Proč bychom to tedy měli řešit? Vysoký krevní tlak dlouhodobě poškozuje naše cévy a usnadňuje vznik již zmíněné aterosklerózy. 

Mezi první příznaky vysokého krevního tlaku pak patří: 

• bušení srdce 

• bolesti hlavy 

• únava 

• závratě 

• zvonění v uších 

• dušnost při námaze 

• bolest na hrudi 

💡Vysoký krevní tlak bývá často bezpříznakový. Proto je potřeba chodit na pravidelné prohlídky u praktického lékaře a tlak si nechat pravidelně měřit. 

Hlavní příčinu rozvoje vysokého krevního tlaku bohužel určit neumíme, v 90 % se ale jedná o kombinaci několika faktorů, mezi které patří genetická predispozice či nezdravý životní styl (obezita, konzumace alkoholu, kouření, stres, nezdravá strava). Hypertenze může ale vzniknout i následkem řady onemocnění. Je proto důležité každého nově diagnostikovaného pacienta pečlivě vyšetřit. 

Jak a kde si tlak změřit? 

• V rámci preventivní prohlídky (každé 2 roky) vám krevní tlak změří praktický lékař.  

• Krevní tlak si můžete nechat změřit také v lékárně. 

• Pokud se již s hypertenzí léčíte, je určitě výhodné si tlak pravidelně měřit i doma a naměřené hodnoty konzultovat se svým lékařem. 

Co dělat, když mám hypertenzi? 

Hypertenze naštěstí může být při včasném odhalení velmi jednoduše léčitelná. Existuje mnoho skupin léků a jejich kombinací, které vám může lékař předepsat. Nejdůležitější tak je, abyste léky pravidelně užívali a docházeli na kontroly a měření krevního tlaku ke svému praktickému lékaři – a to i v případě, že se cítíte zdraví a žádné potíže na sobě nepozorujete. 

2. Cholesterol: klíčové hodnoty v krvi 

Vysoká hladina krevních tuků neboli vysoký cholesterol je dalším faktorem, který poškozuje naše srdce a cévy. Zjistit se dá jednoduchým odběrem krve u praktického lékaře. 

Při odběru tzv. lipidového profilu získáte několik zásadních hodnot: 

• HDL („hodný” cholesterol) 

• LDL („zlý” cholesterol)  

• VLDL 

• TAG 

• celkový cholesterol 

Na kterou hodnotu byste se měli zaměřit přednostně? 

Nejdůležitější je sledovat hladinu LDL cholesterolu, protože má podle mnoha studií zásadní vliv na vznik aterosklerózy. V normě by však měly být i všechny ostatní hodnoty. 

Jak se vysoký cholesterol projevuje? 

Vysoká hladina cholesterolu v krvi bohužel nemívá žádné viditelné příznaky. Problémy se tak mohou projevit až náhle - v podobě infarktu myokardu nebo mozkové mrtvice. 

Kde vám naberou lipidový profil? 

• V rámci preventivní prohlídky u praktického lékaře - Při vstupní prohlídce po přechodu od pediatra a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech. Odběry jsou hrazené zdravotní pojišťovnou. 

• Jako samoplátce v laboratoři – Bez žádanky  si můžete test nechat udělat v laboratoři na vlastní náklady. 

Co dělat, když už vysoký cholesterol máte? 

Se snížením hladiny LDL cholesterolu pomáhají nejen léky, ale i zdravý životní styl. Mezi tzv. režimová opatření patří: 

• Úprava jídelníčku – Základem je pestrá strava bohatá na ovoce, zeleninu, dostatek bílkovin a vlákniny. Zároveň omezte zdroje transmastných a nasycených tuků (tedy vysoce zpracované potraviny, fast food, živočišné tuky) a také nadměrný příjem jednoduchých cukrů. 

• Udržování přiměřené tělesné hmotnosti 

• Nekouření – Kouření snižuje hladinu „hodného” HDL cholesterolu a zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. 

• Omezení konzumace alkoholu – rovněž alkohol přispívá ke zvýšené hladině cholesterolu v krvi. 

• Pravidelný pohyb – kardio ale i silový trénink pomáhá snížit LDL a zvýšit HDL cholesterol v krvi. 

Stejně jako při vysokém krevním tlaku, i u zvýšeného cholesterolu se nasazují léky – nejčastěji statiny. Ty pomáhají snižovat hladinu LDL cholesterolu, který je hlavním viníkem ucpávání cév a rozvoje aterosklerózy. Důležité je léky užívat pravidelně, i pokud se cítíte zdravě. Vysoký cholesterol totiž poškozuje cévy tiše a dlouhodobě. 

3. Pravidelný pohyb jako prevence 

💡 Věděli jste, že lidé, kteří se hýbou pravidelně mají průměrně o čtvrtinu nižší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění? 

Kolik pohybu týdně doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO)? 

Základem by mělo být: 

• 150 minut aktivity střední intenzity (tedy pohybu, při kterém ještě zvládnete mluvit), nebo 

• 75 minut aktivity vysoké intenzity týdně. 

Ideální je, když oba typy pohybu kombinujete. 

Tento cíl splníte, pokud si každý den dáte alespoň půl hodiny svižné chůze nebo obdobného pohybu. Nezapomínejte také na rovnováhu mezi příjmem a výdejem kalorií pro udržení zdravé hmotnosti. 

Pohyb by měl být stejně pestrý jako jídelníček, a tak střídejte kardio, silové cvičení, procvičování stability i flexibility. Hledejte aktivity, které vás budou bavit a budou vám i vyhovovat. 

💡 Víte, že až 31 % lidí nedodrží ani minimální doporučení WHO pro pohyb? 

Dlouhé sezení škodí zdraví 

Zkuste se vyvarovat tzv. periodám neaktivity – nejčastěji dlouhému sezení či stání. Pro udržení dobrého zdraví bychom měli sedět maximálně 6 hodin denně. Většina z nás ale tento čas překročí, zvlášť při práci u počítače. Proto pravidelně vstávejte, protahujte se, vkládejte do dne krátké procházky nebo pár minut lehké aktivity. 

Chcete se začít více hýbat, ale nemáte čas? Zkuste s námi zařadit alespoň minimum. Každý pohyb se totiž počítá a nemusíte hned běžet maraton. Stačí zařadit i drobné změny. Inspirovat se můžete v našem kalendáři: 

• Pondělí - 30 minut svižné chůze  

• Úterý - část sezení u počítače nahraďte stáním 

• Středa - 30 minut posilování s vlastní vahou 

• Čtvrtek - večer u televize nebo knihy seďte na zemi  

• Pátek - 40 minut jízdy na kole nebo plavání 

• Sobota - delší procházka, lehká turistika, alespoň 60 minut 

• Neděle - 30 minut jógy