Strašák jménem Alzheimer

Strašák jménem Alzheimer

"Pane doktore, jakže se to jmenuje ten Němec, co mi pořád schovává věci?"
"Alzheimer, dědo, Alzheimer..."
 

Tento vtip zná téměř každý, nicméně úsměvná tato choroba není ani trochu. Co ale Alzheimerova choroba skutečně je a jak se diagnostikuje? Dá se jí předcházet? A co dělat, když touto chorobou onemocní někdo z vašich blízkých? To vše se dozvíte v následujícím článku.

Strašák jménem Alzheimer

Alzheimerova choroba byla poprvé diagnostikována v roce 1907 německým lékařem Aloisem Alzheimerem a od té doby je předmětem mnoha výzkumů. Jde totiž o nejrozšířenější formu demence, která způsobuje nevratné změny na mozku a dosud není léčitelná, lze pouze zpomalit průběh a tlumit příznaky. Onemocnění postupně vede k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Přesná příčina onemocnění není známá, ale existují rizikové faktory, s nimiž je spjat vyšší výskyt onemocnění. Dle nejnovějších průzkumů touto nemocí trpí každý třináctý člověk starší 60 let, každý pátý senior ve věku nad 80 let, a téměř polovina starších 90 let. Čím je populace starší, tím větší je výskyt onemocnění. Dle odhadů by mělo být v ČR v roce 2050 přes 380 tisíc lidí s demencí, přičemž z 50-70 % jde právě o Alzheimerovu chorobu. Nejdůležitějším faktorem pro následnou léčbu je včasná diagnóza. Od roku 2020 je vyšetření na Alzheimerovu chorobu součástí preventivní prohlídky lidí nad 65 let.

Jak se nemoc projevuje?

Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku, které zapříčiňuje poruchy paměti a poškozuje kognitivní, intelektuální i fyzické schopnosti. Průběh nemoci je pomalý, příznaky se objevují postupně a neustále se zhoršují. Rychlost postupu i projevy se u každého postiženého liší.

V první fázi se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť, mozek přestává zpracovávat krátkodobé vzpomínky. Nemocný si nedokáže vzpomenout, co dělal před pár minutami, ale jasně si vybavuje věci z minulosti. Ztrácí schopnost učit se, stále něco hledá, dává věci na nesprávná místa (např. peněženku do lednice), ptá se na stejné věci. Rozvíjí se poruchy řeči, kdy si nemocný nemůže vzpomenout na slova a používá opisy („To, čím se odemykají dveře.“) apod.

S rozvojem nemoci ubývá činností, které je nemocný schopen zvládat sám. V druhé fázi dochází ke zhoršení orientace v čase a prostoru, ke změnám osobnosti, nálad i chování. Zapomíná jména blízkých, ztrácí se na jemu dříve známých místech, neví, jestli je ráno nebo odpoledne, potřebuje pomoc při běžných činnostech. Mohou se projevit i negativní rysy jako egocentrismus, podezíravost, negativismus. Již v tomto stádiu je potřeba celodenní péče okolí.

Ve třetí fázi nemocný nepoznává blízké osoby, je zmatený, může dojít i ke ztrátě vlastní identity. Velmi obtížně se pohybuje, ztrácí schopnost souvislé řeči, je vztahovačný a vše bere jako útok na svou osobu. Pacient v této fázi nemoci trpí inkontinencí, mívá poruchu příjmu potravy a v důsledku toho hubne a tělesně chátrá, může být upoután i na invalidní vozík. Dochází k naprosté ztrátě soběstačnosti a plné závislosti na okolí.

Jaké jsou příčiny a rizikové faktory?

Přesné příčiny vzniku tohoto onemocnění nejsou zcela zřejmé. Existuje však množství rizikových faktorů, s nimiž je spjat vyšší výskyt nemoci. Mezi ně patří životní styl (vyšší konzumace alkoholu, kouření, nedostatek pohybu), hormonální onemocnění (např. cukrovka, štítná žláza), porucha imunity, neléčený vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu či úraz hlavy. Určitý vliv může mít i dědičnost.

Dá se léčit?

Přestože celosvětově probíhá intenzivní výzkum možné léčby, je Alzheimerova choroba v současnosti nevyléčitelná. V rané fázi pomohou léky, kterými lze zpomalit její průběh a zlepšit pacientův stav natolik, aby byl soběstačnější. Klíčová je včasná diagnostika a zahájení léčby. Onemocnění zasahuje nejenom pacienta, ale také jeho rodinu a blízké osoby, které je důležité do léčby zahrnout. Ti mohou poskytnout fyzickou i psychickou podporu, zázemí a potřebnou péči.
Alzheimerova choroba sama je smrtelným onemocněním. Snižuje obranyschopnost nemocného, a i banální infekce může znamenat závažné ohrožení života. Průměrná doba přežití je 8 let od začátku příznaků.

Co dělat v případě podezření na Alzheimerovu chorobu?

Pokud máte obavu, že se u vás nebo vašich blízkých projevují příznaky Alzheimerovy choroby, navštivte svého praktického lékaře, který na základě vyšetření doporučí vyšetření u specialisty. Následovat může magnetická rezonance mozku, vyšetření mozkomíšního moku a někdy se provádí i neuropsychologické vyšetření. Pokud je z nějakého důvodu tento postup problematický (nemocný nechce navštívit svého lékaře nebo lékař nevěnuje zapomínání dostatečnou pozornost), je možné vyšetření paměti zdarma na kontaktních místech v rámci projektu Dny paměti.

Jak postupovat, když je diagnostikována Alzheimerova choroba?

V začátcích onemocnění má nemocný zpravidla ještě dost sil, a tak si ještě může splnit různé sny, na které prozatím nedošlo. Rozhodně je dobré se nevzdávat: není pozdě ani na změnu životního stylu – zdravá strava, pohyb a duševní cvičení a také zbavení se případných zlozvyků, jako je kouření či pití alkoholu, mohou zkvalitnit další život nemocného. Velmi důležité je probrat s nejbližšími všechny záležitosti, které budou nutné rozhodnout v budoucnu a jichž nemocný později nebude schopen. Je na čase se rozhodnout, jak si představuje svůj další život, kdo bude jeho opatrovníkem a podobně.
V pozdějších stádiích nemoci je pro nemocného důležité chování okolí. Je nezbytné brát člověka stále jako dospělého, věnovat pozornost jeho názorům, náladám a přáním. Toto onemocnění přináší závažné změny pro nemocného i jeho rodinu, pro kterou péče o nemocného zabírá většinu volného času, často je obtížné pokračovat v zaměstnání i jiných činnostech. Je proto na místě, aby si nejbližší předem vyhledali informace, kde hledat pomoc při zvládání náročných situací, např. formou terénní domácí ošetřovatelské péče, osobní asistence, denního stacionáře atd.

Co může při péči o nemocného pomoci?

V posledních fázích nemoci se většina rodin neobejde bez odborné pomoci. Může jít o terénní či ambulantní služby formou domácí péče nebo denní stacionář, případně o domovy se zvláštním režimem, které jsou určeny přímo osobám s Alzheimerovou chorobou či jinými formami demence. Zásadním problémem bývá nedostupnost těchto služeb, přestože je snaha kapacity stále navyšovat. Řešením pak bývá možnost využít soukromých služeb i zařízení, u nichž je dostupnost přeci jen lepší. Pro hledání kapacit můžete využít katalog zařízení a služeb. Problémem jsou výrazně nižší náklady. Rodiny pečující o nemocného pak situaci řeší buď z vlastních zdrojů, případně prodejem nemovitosti. Ne každý si to však může dovolit. Příležitosti sjednat komerční pojištění pro případ ztráty soběstačnosti jsou zatím velmi vzácné, ale i taková možnost existuje. Výplata od pojišťovny pomůže s krytím nákladů na péči, ať už probíhá v prostředí domova, nebo ve specializovaném zařízení.

Co můžete udělat vy sami pro zmírnění rizika?

Účinný nástroj na udržení dobré funkce mozku máme každý ve svých rukou. Je jím zdravý životní styl a fyzická, psychická i společenská aktivita. Důležitá je vyvážená strava s dostatkem zeleniny a ovoce, kvalitních tuků, omezení alkoholu a kouření. Učte se novým věcem, řešte nové problémy, mějte bohatý kulturní a společenský život, luštěte křížovky a hlavolamy, věnujte se svým koníčkům. Dopřejte si dostatek odpočinku i spánku, radujte se z každé příjemné chvíle, kterou vám život přinese.
Posílený organismus i v případě onemocnění je schopný nemoci déle odolávat.

Další informace o nemoci

Česká alzheimerovská společnost
Alzheimer centrum