Nemáte zapnutý Javascript, webová stránka nebude fungovat správně.
Některé části webu a aplikace nebudou dostupné.
NN & Loono,
Rakovina. Slovo, které v nás vyvolává strach, nejistotu a spoustu otázek. Není se čemu divit, jde totiž o jednu z nejčastějších příčin úmrtí hned po onemocněních srdce a cév. Ať už přímo nebo skrze blízké, se tato nemoc dříve či později dotkne téměř každého z nás. Některým typem rakoviny totiž onemocní až každý třetí Čech. I proto je důležité vědět, jak se jí vyhnout a včas ji odhalit.
Možná vás překvapí, že rakovina není jen jedna. Ve skutečnosti jde o celou skupinu tzv. nádorových onemocnění, které postihují různé orgány a části těla. Každý typ rakoviny se chová trochu jinak, má jiné příznaky a vyžaduje odlišný přístup k léčbě. Proto ani neexistuje jedna univerzální léčba rakoviny.
Nádory, které v těle vznikají, když se některé buňky začnou nekontrolovaně množit, jsou buď nezhoubné (benigní) nebo zhoubné (maligní). Nezhoubné nádory často rostou pomalu, jsou jasně ohraničené a většinou jdou jednoduše chirurgicky odstranit. Oproti tomu zhoubné nádory mají tendenci k rychlému růstu a tvoření tzv. metastáz – dceřiných nádorů, které vznikají na různých místech po těle. Jejich odstranění a léčba jsou už o dost náročnější. A právě pro tyto zhoubné nádory se používá označení rakovina.

Co jiná část těla, to jiné nádorové onemocnění. A podle toho, kde se v těle objeví, se pak rakovina může projevovat. U některých typů rakoviny se po dlouhou dobu nemusí objevovat žádné příznaky.
Obecné příznaky. Únava, nevolnost, nechutenství, zvracení a výrazné hubnutí.
Bulka. V některých případech, jako je třeba rakovina prsu nebo varlat, je možné nahmatat bulku.
Bolest. Samotná rakovina sice většinou nebolí, ale může se stát, že začne bolet nerv nebo okolní tkáně, na které rostoucí nádor začíná tlačit.
Specifické příznaky. Každý typ rakoviny může navíc mít své vlastní příznaky podle toho, který orgán je postižený.
V Česku rakovinou onemocní asi 95 tisíc obyvatel ročně, z toho 45 tisíc tvoří ženy. Jde tedy o onemocnění, které se týká velké části populace. Rakovina může postihnout prakticky každý orgán lidského těla, včetně prsu nebo děložního hrdla.
Proto si všímejte všeho neobvyklého, co se s vaším tělem děje. Vy sami nejlépe víte, jak se běžně cítíte, jak reagujete na únavu, stres nebo fyzickou zátěž. Svému tělu naslouchejte, a pokud se vám něco nezdá, neignorujte to. Raději zajděte k lékaři a nechte se vyšetřit.

Rakovina prsu je druhým nejčastějším typem rakoviny u žen, hned po rakovině kůže. V České republice je jich s touto diagnózou každý rok konfrontováno až 8 tisíc. Ačkoliv se nejčastěji objevuje ve věku mezi 60 a 79 lety, není výjimkou ani u mladších ročníků. Téměř 40 % pacientek je totiž mladších než 60 let.
K zachycení těchto příznaků slouží samovyšetřování. Jak si vyšetřit prsa je jednoduché se naučit, podívejte se na návod.


Dalším způsobem, jak dbát na prevenci svých prsou, je navštěvovat mamografický screening mléčné žlázy pro ženy starší 45 let, a to každé 2 roky.
U mladších žen se pro vyšetření využívá spíše ultrazvuk, nejde ale o plošný screening. Při jakémkoliv nálezu se metody často kombinují.
💡Screeningová mamografie je metoda využívající měkké rentgenové záření pro preventivní vyšetření prsu. Při takovém vyšetření si žena stoupne k přístroji a prs vložený mezi podložku a kompresní desku se stiskne, což může být bohužel trochu nepříjemné nebo mírně bolestivé. Každý prs se hned dvakrát, ve dvou polohách, prosvítí rentgenovým zářením a pořízený snímek prsou následně vyhodnotí lékař.
I když se rakovina prsu mužů příliš netýká, tento případ je výjimka potvrzující pravidlo. Mutace genů BRCA 1 a 2 může nádor prsu vyvolat i u mužské populace.
V případě, že rakovinu prsu nebo vaječníků měla vaše babička, maminka či sestra ještě před 40. rokem věku. V takovém případě určitě informujte svého lékaře, nejčastěji gynekologa nebo praktika. Ten vás může poslat na genetické testy, které tyto mutace odhalí.
Chcete-li vědět víc, poslechněte si podcast s MUDr. Steyerovou o prevenci rakoviny prsu.