Kanisterapie: Když psi pomáhají nejen nemocným

Síla pouta mezi člověkem a psem způsobila, že se čtyřnozí příbuzní vlků začali využívat pro terapeutické účely. Vznikla kanisterapie (také canisterapie). Poznejte její taje a zjistěte, jací psi mohou pomáhat dlouhodobě nemocným nebo seniorům.

Co je kanisterapie?

Pojem kanisterapie pochází se spojení slov canis (= pes) a terapie (= léčení). Označuje proces léčení a řešení psychologických, sociálně integračních nebo emočních problémů pacientů a klientů různých zdravotnických nebo pečovatelských zařízení za pomoci psů. Sociologové totiž zjistili, že péče o domácí mazlíčky zvyšuje kvalitu životního stylu jejich majitelů. Psychologové, psychiatři a neurofyziologové proto zařadili v 50. letech minulého století do terapeutického procesu nejen psy, nýbrž i kočky, králíky a další zvířata. K nám metoda dorazila v roce 1990.

Tato psí terapie probíhá dvěma možnými způsoby. První je návštěvní, kdy kanisterapický tým (pes a jeho majitel) pravidelně dochází ke svým klientům v domluvený čas a den. Druhým typem je rezidentní kanisterapie. Při ní pes pobývá v místě terapie stále a je pacientům kdykoliv k dispozici. Rezidentní typ je však méně vhodným pro psy samotné. Pes nemá jednoho pána, což může vést k jeho zmatenosti, zdivočení a neposlušnosti.

Průběh kanisterapie a komu pomáhá

Kanisterapie se uskutečňuje pod vedením kanisterapeuta a odborníků na problém konkrétních jedinců či skupin. Průběh jednotlivých ‚‚sezení‘‘ se tedy odvíjí od individuálních potřeb klientů, ale také psa. Jeho náladu i potřeby musí majitel dokázat včas odhadnout a svého čtyřnohého parťáka zbytečně nepřetěžovat.

V domovech pro seniory kanisterapeutičtí psi poskytují rezidentům příjemné rozptýlení, v dětských domovech zase pomáhá při pěstování vztahu ke zvířatům. V případě uzavřených dětí nebo osob s traumaty může zastupovat prostředníka mezi léčeným a zbytkem světa, kdy pejsek navodí přívětivou atmosféru, pacient se cítí příjemněji a snáz navazuje kontakt s okolím. Při práci s postiženými kanisterapeutický pes pomáhá udržet pozornost pacientů, asistuje při rehabilitacích, rozvoji motoriky, komunikativnosti.

Kanisterapie pro dlouhodobě nemocné a seniory

Psí terapie našla své uplatnění také jako podpůrná terapie při dlouhodobé nemoci. Návštěvy pejsků pozitivně ovlivňují psychický stav pacientů, čímž přispívají ke zlepšování jejich zdravotního stavu. Uklidňují je, pokud se lidé nachází v terminálním stádiu nemoci, motivují je v podstupování rehabilitací v rámci dlouhodobé péče.

Psi však nejsou jen terapeutickou metodou. Dlouhodobě nemocným a seniorům mohou pomáhat vytvářet teplo domova a zázemí. V případě, že nemá nemocný nebo starší člověk častý kontakt s lidmi a není v častém styku s rodinou, pejsek se mu stane výborným společníkem. Dokáže totiž opětovat lásku, svého majitele povzbudit a zamezit pocitu osamělosti, s nímž se především senioři a jinak izolovaní lidé často potýkají. Pro tyto účely však netřeba podrobovat psa zvláštnímu výcviku.

Pes pro kanisterapii a výcvik

Kanisterapeutičtí psi i jejich pánové se vybírají velmi pečlivě. Dvojice musí být psychicky vyrovnaná, sehraná, pozitivní, empatická. Pro terapii se hodí psi společenští, dobře socializovaní, krotcí, zdraví, dobře ovladatelní, kteří přirozeně milují lidi, postrádají jakýkoliv náznak sklonům k agresi či prchlivosti, lekavosti. Dále musí mít platné očkování proti určeným nemocem. Zkouška psů pro kanisterapii se skládá z testů poslušnosti a dohlíží na ni celá řada odborníků nejen na kynologii.