Jděte přímo na: Obsah
Emoční přejídání

Emoční přejídání

Máte za sebou náročný den, jste ve stresu nebo vás něco trápí. A najednou máte neodolatelnou chuť na čokoládu, chipsy nebo jinou dobrotu z lednice. Přitom vlastně vůbec nemáte hlad. Jídlo totiž často nesloučí jen k utišení hladu, ale také jako rychlá útěcha nebo způsob, jak zahnat nepříjemné pocity.

Co je emocionální přejídání? 

přináší chvilkové potěšení, uklidnění nebo pocit odměny. Nepříjemné emoce tím ale zpravidla nezmizí a někdy je navíc vystřídají výčitky svědomí.   

Odpověď, proč se to děje, nás může vrátit do dětství. Vzpomeňte si, kolikrát jste byli utěšování sladkostí nebo odměňováni jídlem za dobré chování. Mozek si toto spojení mezi emocí a jídlem zapamatoval až do dospělosti. Emocionální přejídání přitom není známkou slabé vůle nebo nedostatku disciplíny, jde o zvyk. Jakmile pochopíte, co ho spouští a proč se opakuje, můžete ho postupně změnit. 

Hlavní charakteristiky emocionálního přejídání 

Charakteristika Popis
Spouštěč Stres, smutek, úzkost, nuda nebo jiné emoce  
Nástup  Chuť na jídlo přichází náhle a intenzivně  
Preferované jídlo  Sladkosti, fast food, chipsy, pečivo 
Konzumace  Automatická, bez uvědomění množství 
Pocit po jídle  Krátkodobou úlevu vystřídají výčitky, stud nebo zklamání  
Dlouhodobý efekt  Opakování stejného vzorce 

Rodina jí pizzu v obýváku, kterou si objednali

Proč se emočně přejídáme? 

Emocionální přejídání nemá jedinou příčinu. Vzniká kombinací biologických, psychologických a naučených mechanismů. Určité jídlo nebo potraviny mám spojené s příjemnými pocity nebo úlevou od stresu, tudíž se k němu v podobných situacích máme tendenci vracet.  

Když si dáme sladké nebo tučné jídlo, mozek uvolní dopamin, látku spojenou s pocitem odměny, která na chvíli přebije negativní emoci. Jenže tento efekt je krátkodobý a nijak neřeší skutečnou příčinu nepohody. A tak se může stát, že po jídle sáhneme znovu. 

Svou roli hraje také stresový hormon kortizol. Při dlouhodobém stresu zvyšuje chuť k jídlu a podporuje ukládání tuku, zejména v oblasti břicha. Pokud navíc trpíte dlouhotrvajícím chronickým stresem, tělo je ve stavu permanentní pohotovosti a jídlo se stává nejsnáze dostupnou úlevou. 

Co může emoční přejídání podporovat?     

  • dlouhodobý stres a psychické vypětí,
  • úzkostné stavy a osamělost,
  • nízké sebevědomí a negativní vztah k vlastnímu tělu,
  • perfekcionismus a vysoké nároky na sebe sama,
  • poruchy spánku,
  • přísné diety a omezování jídla.

Jaký je rozdíl mezi emočním a fyzickým hladem? 

Rozdíl mezi emočním a fyzickým hladem nemusí být vždy jednoduché určit. Máte skutečně hlad nebo jen chuť něco zakousnout? Zatímco fyzický hlad se většinou ozývá postupně a zaženete ho čímkoliv k snědku, emoční hlad přichází náhle a bývá spojený s chutí na něco konkrétního.  

Emoční hlad  Fyzický hlad 
Přichází náhle  Vzniká postupně 
Touha po konkrétním jídle  Jakékoli jídlo pomůže 
Souvisí s emocemi  Souvisí s potřebou energie 
Často vede k přejedení  Mizí po nasycení 
Po jídle se objevují výčitky  Po jídle přichází uspokojení 

Nejčastější spouštěče emočního přejídání 

Někdo zajídá stres v práci, jiný smutek po rozchodu nebo nudu při sledování televize. Spouštěče emočního přejídání jsou různé, ale jedno mají společné. Jídlo v tu chvíli neslouží primárně k zahnání hladu, ale k tomu, abychom se cítili lépe.  

  • Stres a tlak na výkon: Náročný den, termíny v práci, ve škole nebo množství povinností nás můžou přimět ke hledání úlevy právě v jídle.
  • Smutek a osamělost: Jídlo částečně vyplňuje pocit prázdnoty nebo chybějící blízkosti.
  • Nuda: Někdy jíme jednoduše proto, abychom se zabavili.
  • Hněv a frustrace: Když se nám něco nedaří, přejídání funguje jako způsob, jak se zbavit napětí. 
  • Nízké sebevědomí: Negativní vztah k sobě samému nebo k vlastnímu tělu může vést k hledání útěchy v jídle.

Emoční přejídání se různí. Někdo sahá po jídle tajně, protože se za své chování stydí, jiný jí automaticky u televize a ani si nevšimne, kolik toho snědl. Společné mají jedno – nejí proto, že mají hlad, ale aby zahnali nepříjemné pocity.  

Jaké jsou dopady emočního přejídání na zdraví? 

Emoční přejídání se na zdraví nemusí projevit hned. Zlepšit si občas náladu něčím dobrým není nic neobvyklého. Opakované přejídání ale může vést k nadměrnému příjmu kalorií, postupnému přibývání na váze a u některých lidí až k nadváze či obezitě. S tím souvisí i zvýšené riziko chronických onemocnění, mimo jiné i cukrovky druhého typu. 

Kromě fyzického zdraví trpí i psychika. Cyklus přejídání a následné viny prohlubuje negativní vztah k vlastnímu tělu a může vyústit až v poruchu příjmu potravy. Bez řešení se z jídla postupně stává jediný nástroj, jak zvládat těžké chvíle, což problém dál prohlubuje. 

Dopady na fyzické zdraví 

  • Zvýšená tělesná hmotnost a obezita, 
  • inzulinová rezistence, 
  • zvýšené riziko cukrovky 2. typu,
  • zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění,
  • trávicí obtíže. 

Dopady na psychické zdraví 

  • Pocity viny a studu, 
  • zhoršené sebevědomí, 
  • zvýšený stres a míra úzkosti,
  • negativní vztah k vlastnímu tělu,
  • depresivní ladění, 
  • riziko vzniku poruch příjmu potravy. 

Ženy jí salát, který si přichystaly

Jak zvládnout emoční přejídání? 

  • Pojmenujte své emoce. Než sáhnete po jídle, zeptejte se sami seb, co právě cítíte a zda máte skutečně hlad. 
  • Jezte vědomě.  Zkuste se při jídle soustředit jen na to, co máte na talíři.  Odložte telefon, vypněte televizi, jezte pomalu, všímejte si chuti, vůně i signálů sytosti.  
  • Najděte si jiný způsob, jak si ulevit při stresu. Krátká procházka, dechové cvičení, hovor s blízkým nebo tvořivé zpracování emocí přes kreslení někdy dokážou napětí ztišit podobně jako jídlo.  
  • Pracujte s vinou laskavě. Dali jste si čokoládu? Nic se neděje. Místo výčitek zkuste přijít na to, co vás k jídlu přivedlo a zamyslete se, co zkusíte příště jinak. 
  • Upravte celkový životní rytmus. Dostatek spánku, pravidelný pohyb a čas strávený mimo dosah obrazovek snižují potřebu hledat úlevu v jídle. 
  • Nebojte se požádat o pomoc. Pokud máte pocit, že nad jídlem ztrácíte kontrolu nebo vás přejídání dlouhodobě trápí a nedaří se vám ho zvládnout, obraťte se na psychologa či nutričního terapeuta.

Žádná z těchto rad není zázračným řešením. Postupně vám ale můžou pomoci lépe porozumět vlastním emocím a najít jiné způsoby, jak s nimi zacházet.  

Další tipy na zdravé stravování se dočtete zde:

Nejčastější dotazy 

Je emocionální přejídání porucha příjmu potravy?  

Samo o sobě nejde o diagnózu, ale o vzorec chování, který se při dlouhodobém přehlížení může rozvinout až do záchvatovitého přejídání nebo jiné poruchy příjmu potravy. 

Postihuje emoční přejídání častěji ženy, nebo muže?  

Podle zkušeností poradců i odborné literatury se s ním častěji potýkají ženy, i když se objevuje u obou pohlaví a napříč věkovými skupinami. 

Může emoční přejídání odeznít samo, bez pomoci? 

U mírnějších případů pomůže uvědomění spouštěčů a změna denních návyků, u dlouhotrvajícího nebo intenzivního přejídání je vhodné vyhledat psychologa nebo nutričního terapeuta. 

Kam se obrátit, pokud potřebuji poradnu pro emoční přejídání? 

Vhodným prvním krokem je praktický lékař, který doporučí psychologa, psychoterapeuta nebo nutričního specialistu se zaměřením na poruchy stravování. 

Může emocionální přejídání souviset s hormonálními změnami? 

Ano. U některých lidí dochází ke zvýšené citlivosti na chutě během hormonálních změn, například před menstruací, v těhotenství nebo během menopauzy. Hormonální vlivy však obvykle působí společně s psychologickými faktory. 

Může emocionální přejídání ovlivňovat pracovní výkon? 

Ano. Časté výkyvy energie, výčitky a psychická nepohoda mohou snižovat koncentraci, produktivitu i schopnost zvládat stresové situace.