Nemáte zapnutý Javascript, webová stránka nebude fungovat správně.
Některé části webu a aplikace nebudou dostupné.
Máte za sebou náročný den, jste ve stresu nebo vás něco trápí. A najednou máte neodolatelnou chuť na čokoládu, chipsy nebo jinou dobrotu z lednice. Přitom vlastně vůbec nemáte hlad. Jídlo totiž často nesloučí jen k utišení hladu, ale také jako rychlá útěcha nebo způsob, jak zahnat nepříjemné pocity.
přináší chvilkové potěšení, uklidnění nebo pocit odměny. Nepříjemné emoce tím ale zpravidla nezmizí a někdy je navíc vystřídají výčitky svědomí.
Odpověď, proč se to děje, nás může vrátit do dětství. Vzpomeňte si, kolikrát jste byli utěšování sladkostí nebo odměňováni jídlem za dobré chování. Mozek si toto spojení mezi emocí a jídlem zapamatoval až do dospělosti. Emocionální přejídání přitom není známkou slabé vůle nebo nedostatku disciplíny, jde o zvyk. Jakmile pochopíte, co ho spouští a proč se opakuje, můžete ho postupně změnit.
| Charakteristika | Popis |
|---|---|
| Spouštěč | Stres, smutek, úzkost, nuda nebo jiné emoce |
| Nástup | Chuť na jídlo přichází náhle a intenzivně |
| Preferované jídlo | Sladkosti, fast food, chipsy, pečivo |
| Konzumace | Automatická, bez uvědomění množství |
| Pocit po jídle | Krátkodobou úlevu vystřídají výčitky, stud nebo zklamání |
| Dlouhodobý efekt | Opakování stejného vzorce |

Emocionální přejídání nemá jedinou příčinu. Vzniká kombinací biologických, psychologických a naučených mechanismů. Určité jídlo nebo potraviny mám spojené s příjemnými pocity nebo úlevou od stresu, tudíž se k němu v podobných situacích máme tendenci vracet.
Když si dáme sladké nebo tučné jídlo, mozek uvolní dopamin, látku spojenou s pocitem odměny, která na chvíli přebije negativní emoci. Jenže tento efekt je krátkodobý a nijak neřeší skutečnou příčinu nepohody. A tak se může stát, že po jídle sáhneme znovu.
Svou roli hraje také stresový hormon kortizol. Při dlouhodobém stresu zvyšuje chuť k jídlu a podporuje ukládání tuku, zejména v oblasti břicha. Pokud navíc trpíte dlouhotrvajícím chronickým stresem, tělo je ve stavu permanentní pohotovosti a jídlo se stává nejsnáze dostupnou úlevou.
Rozdíl mezi emočním a fyzickým hladem nemusí být vždy jednoduché určit. Máte skutečně hlad nebo jen chuť něco zakousnout? Zatímco fyzický hlad se většinou ozývá postupně a zaženete ho čímkoliv k snědku, emoční hlad přichází náhle a bývá spojený s chutí na něco konkrétního.
| Emoční hlad | Fyzický hlad |
|---|---|
| Přichází náhle | Vzniká postupně |
| Touha po konkrétním jídle | Jakékoli jídlo pomůže |
| Souvisí s emocemi | Souvisí s potřebou energie |
| Často vede k přejedení | Mizí po nasycení |
| Po jídle se objevují výčitky | Po jídle přichází uspokojení |
Někdo zajídá stres v práci, jiný smutek po rozchodu nebo nudu při sledování televize. Spouštěče emočního přejídání jsou různé, ale jedno mají společné. Jídlo v tu chvíli neslouží primárně k zahnání hladu, ale k tomu, abychom se cítili lépe.
Emoční přejídání se různí. Někdo sahá po jídle tajně, protože se za své chování stydí, jiný jí automaticky u televize a ani si nevšimne, kolik toho snědl. Společné mají jedno – nejí proto, že mají hlad, ale aby zahnali nepříjemné pocity.
Emoční přejídání se na zdraví nemusí projevit hned. Zlepšit si občas náladu něčím dobrým není nic neobvyklého. Opakované přejídání ale může vést k nadměrnému příjmu kalorií, postupnému přibývání na váze a u některých lidí až k nadváze či obezitě. S tím souvisí i zvýšené riziko chronických onemocnění, mimo jiné i cukrovky druhého typu.
Kromě fyzického zdraví trpí i psychika. Cyklus přejídání a následné viny prohlubuje negativní vztah k vlastnímu tělu a může vyústit až v poruchu příjmu potravy. Bez řešení se z jídla postupně stává jediný nástroj, jak zvládat těžké chvíle, což problém dál prohlubuje.

Žádná z těchto rad není zázračným řešením. Postupně vám ale můžou pomoci lépe porozumět vlastním emocím a najít jiné způsoby, jak s nimi zacházet.
Samo o sobě nejde o diagnózu, ale o vzorec chování, který se při dlouhodobém přehlížení může rozvinout až do záchvatovitého přejídání nebo jiné poruchy příjmu potravy.
Podle zkušeností poradců i odborné literatury se s ním častěji potýkají ženy, i když se objevuje u obou pohlaví a napříč věkovými skupinami.
U mírnějších případů pomůže uvědomění spouštěčů a změna denních návyků, u dlouhotrvajícího nebo intenzivního přejídání je vhodné vyhledat psychologa nebo nutričního terapeuta.
Vhodným prvním krokem je praktický lékař, který doporučí psychologa, psychoterapeuta nebo nutričního specialistu se zaměřením na poruchy stravování.
Ano. U některých lidí dochází ke zvýšené citlivosti na chutě během hormonálních změn, například před menstruací, v těhotenství nebo během menopauzy. Hormonální vlivy však obvykle působí společně s psychologickými faktory.
Ano. Časté výkyvy energie, výčitky a psychická nepohoda mohou snižovat koncentraci, produktivitu i schopnost zvládat stresové situace.