Zákon o sociálních službách - jasně a stručně

Zákon o sociálních službách - jasně a stručně

Obsáhlý zákon o sociálních službách vám stručně vysvětlíme a popíšeme, co v jednotlivých sekcích najdete a v čem vám může pomoci.

Zákon o sociálních službách - jasně a stručně

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách – tak zní oficiální název právního předpisu, který zjednodušeně nazýváme jako zákon o sociálních službách. Jeho úkolem je chránit práva a zájmy lidí, kterým v jejich prosazování brání zdravotní postižení, věk nebo nepříznivá životní situace. Patříte mezi ně i vy nebo vaši blízcí? Mrkněte, v čem vám zákon může pomoci.

V České republice žije celá řada lidí, kteří jsou z nejrůznějších důvodů odkázaní na pomoc druhých, ať už svých blízkých, nebo institucí. Zákon o sociálních službách by měl zajistit, aby i tyto znevýhodněné osoby zůstaly součástí společnosti a žily důstojný v rámci možností i plnohodnotný život.

Lidem, kteří se ocitli v nepříznivé situaci, stát v rámci solidarity nabízí dvě základní formy podpory – pomoc prostřednictvím sociálních služeb nebo finanční příspěvek na péči. Samotný text zákona se skládá z 11 částí, které si ve stručnosti představíme.

Zorientujte se v pojmech a zjistěte, kdo má na příspěvek nárok 

První část se věnuje především vymezení pojmů, které se v textu zákona budou často opakovat. Dozvíte se, co vlastně označuje výraz sociální služba, jak zákon definuje nepříznivou sociální situaci nebo kdo se v českých podmínkách může stát poskytovatelem sociálních služeb.

TIP: Význam jednotlivých pojmů je vhodné znát pro snadnější orientaci v problematice dlouhodobé péči i porozumění dalších částí zákona.

Následující dvě rozsáhlejší sekce jsou klíčové. Část druhá se věnuje příspěvku na péči, jaké jsou podmínky na získání příspěvku, jeho výše, způsob vyplácení, kdy nárok na příspěvek zaniká apod.

TIP: Pokud vás zajímá, zda a v jakém rozsahu máte vy nebo někdo z vašich blízkých na příspěvek na péči nárok, zjistíte to právě zde. Tato sekce definuje mimo jiné jednotlivé stupně závislosti a popisuje systém, podle něhož se míra závislosti v konkrétních případech stanovuje. Můžete také jednoduše využít našeho online průvodce, kde jen zatrhnete příslušné obtíže a ihned se dozvíte, jaké máte možnosti.

Jaké jsou možnosti v sociálních službách?

Třetí část definuje samotné sociální služby. Ty se dělí na tři základní typy: sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Sociální služby mohou být pobytové, ambulantní nebo terénní, záleží na stupni závislosti oprávněné osoby, ale i možnostech jejích blízkých, kteří o ně pečují.

Pomoc seniorům, lidem v nepříznivém zdravotním stavu nebo v nouzi, poskytují zařízení, jako jsou domovy pro seniory nebo zdravotně postižené, hospice či denní stacionáře. Do skupiny sociálních služeb ale patří i osobní asistence, raná péče a nejrůznější odlehčovací služby. Možná vás samotné překvapí, jak širokou poptávku jsou sociální služby v Česku schopné pokrýt.

Sekce věnovaná sociálním službám popisuje také činnosti spojené s poskytováním sociálních služeb. Může jít o pomoc při zvládání běžných úkonů jako je hygiena, stravování nebo zajištění chodu domácnosti, ale také o poradenství, krizovou pomoc nebo terapeutickou činnost.

TIP: Pokud se neorientujete v široké nabídce sociálních služeb v ČR, v této části zákona najdete odpovědi. Na nabídku sociálních zařízení a služeb si můžete prohlédnout v našem katalogu.

Pečovat o ostatní nemůže každý

Čtvrtá část se věnuje způsobům kontroly kvality a úrovně poskytovaní sociálních služeb. Kontrolu provádí vícečlenná inspekce z MPSV. Pátá část zákona je zaměřena na mlčenlivost, kterou jsou zaměstnanci státních i soukromých poskytovatelů sociálních služeb povinni zachovávat v souvislosti se zachováním soukromí pacientů.

Zbývající části zákona jsou o poznání stručnější. Šestá se věnuje tomu, z jakých zdrojů jsou sociální služby v České republice financovány a na jaké úrovni se o přerozdělování finančních prostředků rozhoduje. Sedmá část popisuje sankce, které mohou sociální služby dostat za případné přestupky a porušení předpisů.

Osmá a devátá část se soustředí na povinnosti a předpoklady pracovníků pro výkon povolání v sociálních službách. Desátá část vysvětluje problematiku akreditace vzdělávacích zařízení a vzdělávacích programů. Následují závěrečná a přechodná ustanovení, která se v průběhu času aktualizovala nebo jinak doplňovala původní znění zákona.

TIP: V posledních týdnech se opět mluví o novele zákona o sociálních službách. O tom, jaké změny s sebou přinese, vás budeme informovat.

Zákon v celém jeho znění najdete zde.