Nedostatek financí v domácí péči - článek

Segment domácí péče se potýká s nedostatkem finančních prostředků

Domácí zdravotní péče je důležitou součástí zdravotní péče o klienta, kterému je možné zajistit ji i mimo nemocniční prostředí. Díky domácí zdravotní péči může být o klienta postaráno kvalitně a efektivně. A to i v případech, kde dřív byla nutná hospitalizace. Čelí však mnoha problémům, zejména nedostatku financí z klasického zdravotního pojištění.

 

Segment domácí péče se potýká s nedostatkem finančních prostředků

Domácí zdravotní péče je důležitou součástí zdravotní péče o klienta, kterému je možné zajistit ji i mimo nemocniční prostředí. Díky domácí zdravotní péči může být o klienta postaráno kvalitně a efektivně. A to i v případech, kde dřív byla nutná hospitalizace. Ze zdravotního pojištění je poskytována úhrada za ty výkony, které byly ordinovány ošetřujícím lékařem a mají charakter zdravotní péče. Studie prokázaly, že klienti léčení v domácím prostředí se oproti léčbě v nemocničních zařízeních zotavují rychleji. Velké procento klientů upřednostňuje, je-li to jen trochu možné, tento způsob léčby. Podle dat ČSÚ z letošního dubna je v Česku kolem 220 000 domácností, jejichž člen potřebuje kvůli dlouhodobé nemoci, postižení či stáří profesionální domácí péči. Vyjádření k problémům domácí zdravotní péče v souvislosti s nedávno skončeným dohodovacím řízením o úhradách ze zdravotního pojištění poskytla MT Bc. Ludmila Kondelíková, prezidentka Asociace domácí péče ČR, z. s.

Prohlubující se personální devastace v oblasti nelékařských zdravotnických pracovníků dopadá na segment domácí péče velmi nepříznivě i z toho důvodu, že úhrada domácí péče z veřejného zdravotního pojištění neumožňuje navyšovat mzdy tak, jak k tomu dochází v lůžkových zdravotnických zařízeních. Přestože došlo k desetiprocentnímu navýšení tarifních platů a analogickému navýšení mezd pracovníků ve zdravotnictví a dalšímu plánovanému nárůstu v roce 2017, je celkové rozdělení deklarovaných 13 miliard pro rok 2017 v jednotlivých segmentech nerovnoměrné a vůči segmentu domácí péče diskriminační. Práce sestry v domácí péči má svá specifika a zvýšenou náročnost v tom, že kromě samotné práce všeobecné sestry musí zvládnout i dopravu za pacientem (vykonává práci řidiče) a komunikaci s rodinou, včetně edukace pacienta a jeho rodiny, s cílem dosáhnout co nejvyššího možného stupně sebepéče, která v konečném důsledku šetří prostředky veřejného zdravotního pojištění. Tato náročná činnost vyžaduje vzdělané a zkušené všeobecné sestry, které však velmi často volí práci v nemocnici nebo v jiné profesi, která jim umožní vyšší mzdové ohodnocení.


Pokud bude současná stagnace příjmů do segmentu domácí zdravotní péče pokračovat, reálně hrozí snižování kvality poskytované péče a současné omezování přístupu pojištěnců k domácí péči. Následující návrh považuje segment jednohlasně v danou chvíli pro udržení kvality a dostupnosti hrazené domácí péče za minimální. Cílem segmentu domácí zdravotní péče zároveň je zajištění srovnatelných mzdových podmínek pro všechny segmenty sesterské péče. Zástupci segmentu domácí péče dlouhodobě požadují zrušení regulace tzv. absolutní limitací úhrady domácí péče v podobě maximální průměrné úhrady na unikátní rodné číslo stanovené podle referenčního období, jelikož tento způsob limitace úhrady neumožňuje žádné zohlednění případného nárůstu vyžádané ošetřovatelské péče dle potřeb pojištěnců. Regulační omezení u péče indukované je zcela nevhodné, neboť se jedná o péči vyžádanou, kterou odbornost DZP při volné kapacitě nesmí odmítnout. Většina poskytovatelů si sama nemůže péči indikovat, a tedy počet pacientů a rozsah péče ovlivnit.


Již nyní je zřejmé, že tlak na poskytovatele způsobený uvedenou limitací vede poskytovatele k preferování ošetřovatelsky méně náročných pojištěnců, u kterých nehrozí překročení referenčního limitu a v důsledku toho omezení úhrady skutečně odvedené práce.


Za provedenou práci náleží mzda – je diskriminační limitace mzdy za vyžádanou práci!
Tento trend, který jednoznačně směřuje k omezování přístupu k hrazené domácí péči u ošetřovatelsky náročných pojištěnců, lze zastavit pouze zakotvením možnosti navýšení úhrady nad stanovený limit v odborně odůvodněných případech. Do této kategorie nepochybně spadají pacienti v terminálním stadiu nemoci. Tito pojištěnci však nejsou zdaleka jediní, u kterých je indikována ošetřovatelsky náročná péče. Patří sem i nevyléčitelně nemocní pacienti vyžadující paliativní péči, kteří však dosud nesplňují kritérium „terminálního stadia nemoci“, dále pacienti v akutním stavu s potřebou pravidelných a častých ošetřovatelských návštěv a další.
Návrh předložený segmentem domácí zdravotní péče zohledňuje nárůst ceny práce nositelů výkonů zakotvený v seznamu zdravotních výkonů s účinností od 1. 1. 2016, který není možné bez skutečně odpovídajícího navýšení úhrad v praxi realizovat. Zohledňuje rovněž nárůst nákladovosti domácí péče, který je způsoben demografickým vývojem populace, resp. fenoménem „prodlužování života v nemoci“, přičemž dlouhodobě roste i počet pacientů, kteří volí „domácí hospitalizaci“ v terminálním stadiu nevyléčitelné nemoci. Regulace maximální úhradou podle referenčního období bez jakékoli možnosti kompenzace neumožňuje žádné zohlednění individuálních potřeb pojištěnců a „konzervuje“ výši úhrad na velmi nízké úrovni minulých let. Úhrady v segmentu domácí péče se tak ocitají na samé hranici nákladovosti péče.

Článek byl zveřejněn pod názvem: Domácí péče potřebuje více peněz od zdravotních pojišťoven; v červnovém čísle časopisu Medical Tribune (2017)