Domácí péče při ztrátě soběstačnosti - článek

Dvě třetiny lidí by si přály v případě ztráty soběstačnosti zůstat v domácím ošetřování

Závislým na péči druhých se do osmdesáti let stane každý čtvrtý člověk. Taková situace ovlivní kromě nemocného bohužel i celou rodinu. A to především finančně. Podle nového průzkumu pojišťovny Aegon a agentury STEM/MARK však Češi na tuto možnost nejsou připraveni. Ačkoliv si 8 z 10 lidí připouští, že by ve stáří mohli zůstat nesoběstační, jen čtyři z nich se na situaci připravují. 

Dvě třetiny lidí by si přály v případě ztráty soběstačnosti zůstat v domácím ošetřování

Většina Čechů situaci podceňuje

V současné době existuje v České republice asi 330 tisíc lidí, kteří jsou odkázáni na dlouhodobou péči, a vinou stárnutí populace se toto číslo bude výrazně zvyšovat. Každý druhý dotázaný považuje za pravděpodobné, že se s podobnou situací bude muset v budoucnu vyrovnat. Proto je překvapivé, že pouze třetina podniká reálné kroky ke svému zabezpečení pro tyto případy.

 „Více než polovina populace osobně zná někoho, kdo je odkázán na dlouhodobou péči druhých osob, ať už se jedná o partnera/ku, rodinné příslušníky nebo známé. Většina si je vědoma hrozby, která nad nimi visí, a uvědomuje si, že se to může stát i jim. Avšak jen méně než polovina z nich již nyní podniká nějaké kroky, aby se na tuto situaci, pokud by nastala, připravili. Mladí lidé ve věku do 29 let si tento možný problém často vůbec nepřipouštějí,“ komentuje výsledky průzkumu Petr Gajdušek z agentury STEM/MARK.

Ti, kteří se pro případ dlouhodobé péče již nyní aktivně sami zajišťují, se snaží zajistit především finančně (78 %), udržovat dobré vztahy v rodině (15 %), či se snaží žít zdravě 10 %).

Dvě třetiny lidí si přejí zůstat v domácím prostředí

I když by si dvě třetiny lidí přály, aby o ně bylo v případě ztráty soběstačnosti postaráno v domácím prostředí. 40 % by tuto péči chtělo svěřit svým příbuzným, ale jen 22,5 % Čechů má v domácnosti někoho, kdo je schopen a ochoten se o ně postarat. Navíc se jedná převážně o věkovou skupinu 30 – 44 let, se kterými často ještě bydlí děti, mají partnera. Starší osoby šedesáti let již mají takového člověka v domácnosti výrazně méně často, přitom právě pro tyto je riziko nejreálnější. Čtvrtina by se ráda svěřila do péče sociálním pracovníkům a pětina by ráda byla umístěna do specializovaného zařízení.

Situace se specializovanými zařízeními je však také složitá, a to nejen kvůli finančním nárokům. Podle MPSV ČR až polovina nemocných, žádajících o umístění ve specializovaném zařízení, se do něj nedostane vinou nedostatečné kapacity. Nemocní musí tedy velmi často využít služeb profesionálních soukromých ošetřovatelů. Tato varianta je ovšem pro většinu rodin finančně nedostupná a proto přicházejí na řadu příbuzní, což je ale obrovský zásah do života celé rodiny.

„Domácí péči o příbuzného se v České republice věnuje na 255 tisíc lidí. Zůstat s příbuzným doma znamená ale zásadní změnu životního stylu. Pečovatelé se přestanou stýkat se svými přáteli, nemají čas na své koníčky a vlastně ani na sebe. Pokud si nemohou dovolit zaplatit alespoň na část dne domácí ošetřovatelku, jsou na to sami a péče o nemocného příbuzného jim zabere 7 dní v týdnu, 24 hodin denně. Nemají bohužel čas ani na odpočinek. Tito lidé se musí také vzdát svého zaměstnání. Často i ze dne na den přichází rodina o finanční příjem a nemocný i pečující jsou tak odkázáni na finanční pomoc od státu, která však nepokryje ani polovinu nákladů na potřeby nemocného, natož aby z této podpory mohl žít i pečovatel,“ popisuje úskalí domácí péče Petr Jaroš, neurolog a provozovatel domácí HomeCare služby.

Financování péče

Dlouhodobě nemocným v České republice vypomáhá stát finančním příspěvkem na péči. Avšak dle veřejně dostupných dat je tento příspěvek schopen nemocnému uhradit pouze asi 46 % celkových nákladů. Veřejný systém sociálního zabezpečení poskytuje sice v těchto případech i celou řadu dalších dávek, kterými jsou například příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku či jiné výhody plynoucí z průkazů osob zdravotně postižených. Avšak i tak je spoluúčast nemocných lidí a rodinných pečovatelů významná.

„V současné době je státní příspěvek na dlouhodobou péči přiznán přibližně každému čtvrtému. Podle dostupných statistických údajů vydá stát na péči o dlouhodobě nemocné pacienty až 20 miliard korun ročně a tyto náklady vzrostou vinou stárnutí populace za přibližně 20 let až na dvojnásobek. To je bohužel obtížně udržitelné. Kromě státní podpory nemají lidé žádné další komerční možnosti, jak se pro případ dlouhodobé péče finančně zabezpečit a jsou plně odkázáni na vlastní úspory,“ vysvětluje Michal Korejs, produktový ředitel pojišťovny Aegon.

Informace o financování dlouhodobé péče je možné najít na nových stránkách pece.cz. V přehledném průvodci lze získat informace o možnosti státního příspěvku na dlouhodobou péči, jak příspěvek získat, jak si o něj zažádat, kolik činí a na co všechno jej lze využít. V nejvyšší možné výši činí příspěvek 13 200 korun měsíčně. Pobyt v komerčním zařízení se však může vyšplhat i na 40 tisíc korun měsíčně.

„Z průzkumu vyplývá, že 6 z 10 Čechů nepovažuje v tomto ohledu finanční pomoc státu za dostatečnou, a část dokonce předpokládá, že se situace bude nadále zhoršovat. Radikálnější v úsudku jsou hlavně mladší lidé, ti starší naopak často považují poskytovanou částku za přiměřenou. Tyto neveselé predikce pak vedou k tomu, že většina dotázaných deklaruje ochotu odkládat si pro případ ztráty soběstačnosti peníze stranou či jinak spořit,“ vysvětluje Petr Gajdušek.

Částku 13 200 korun skutečně více než polovina dotázaných považuje za nedostačující. Ochota zajistit se na stáří je tak průzkumu poměrně vysoká. Až 58 % dotázaných uvedlo, že by bylo ochotno si spořit více než 500 korun měsíčně.

Další variantou pomoci pro tento případ může být komerční pojištění, zatím jediné v České republice, které od loňského roku nabízí pojišťovna Aegon. Hlavním úkolem Aegon Care je pomoci lidem zajistit se finančně tak, aby v případě dlouhodobé nemoci ve stáří měli prostředky například k zaplacení pečovatele nebo k nákupu zdravotnických pomůcek. Pojištění pomůže se zajištěním úhrady nákladů na péči, ale i některých nákladů, které z příspěvku na péči nelze hradit. Umožní úhradu odpovídající péče v prostředí domova nebo specializovaného zařízení. Zajistí finanční příspěvek pro pečující osobu, která se často musí vzdát své práce. 

Více na www.nndirect.cz/care